zde - Univerzita Karlova
zde - Univerzita Karlova zde - Univerzita Karlova
dání jako produkt interakce mezi šesti komponentami, z nichž tři náleží k „vnitřní výbavě dítěte (nadprůměrné schopnosti, kreativita, výkonová motivace) determinované třemi socializačními činiteli (rodina, škola a vrstevnická skupina). Jiní autoři (např. J. F. Feldhusen, K. A. Heller, D. H. Feldman) upozorňují na další významné komponenty a determinanty nadání: sebepojetí, význam kritických životních událostí, osoba vychovatele-vzdělavatele. Pro praxi se stala velmi frekventovaná otázka vyhledávání nadaných (jejich identifikace nebo výběr), a to v okamžiku, kdy se rozšířilo vytváření speciálních vzdělávacích programů pro tuto populaci. Ačkoliv se pozornost dále přesouvala na studium otázek vztahujících se k problematice adekvátního rozvíjení mimořádného nadání dětí, současně se realizovaly výzkumy, které byly zaměřeny na studium vztahu mezi vysokým, průměrným nebo nízkým IQ (t.j. tradičním ukazatelem nadání) a různými biologickými koreláty. Častými měřeními používanými v těchto výzkumech byly, kromě měření inteligence, např. evokované potenciály, měření rychlosti nervového vedení, měření kortikálního metabolismu glukózy, zjišťovaly se rozdíly a vztahy mezi hladinou testosteronu a výkony v prostorových úlohách inteligenčních testů u dětí s vysokým IQ a kontrolní skupiny (Eysenck, Barrett 1993, Reed, Jensen 1992, Haier, 1990). Tyto výzkumy přispívají k přesnější deskripci fenoménu nadání a lze v budoucnu očekávat intenzivnější tendenci k jejich integraci s psychologickými a pedagogickými výsledky výzkumů v této oblasti. Osobnostně-vývojový přístup k problematice nadání se stal významný pro školskou praxi a myšlenky zastánců tohoto přístupu ovlivňují školskou politiku v oblasti výchovy a vzdělávání nadaných v mnoha zemích. Sociálně-kulturní přístup ke studiu nadání Multidimenzionální pojetí nadání plně reprezentují především modely sociálně-kulturní, orientované interakčně. Zastánci tohoto přístupu nahlížejí na problematiku nadání z kulturní perspektivy (Tannenbaum 1986, Csikszentmihalyi 1988, Gardner 1999). V rámci této perspektivy se předpokládá, že zkušenost s dominujícími oblastmi činností v dané kultuře, které jsou současně touto kulturou nejvíce ceněny, je základem vzniku dovedností a rozvoje schopností ve specifických oblastech. Sociálně-kulturní kontext vytváří škálu možností, od minimálních k optimálním, k rozvoji schopností a dovedností a dochází v něm k zprostřed- 10
kovávání poznání. Kontext je v sociokulturním přístupu chápán nikoliv staticky, jako prostředí, které nás obklopuje, ale spíše vztahově, jako prostředí, ve kterém se vytvářejí mezi jeho prvky dynamické vztahy, ve kterých se individuum neustále nachází a kterými je spoluutvářeno. Nadání je považováno za výsledek vzájemného vztahu mezi kulturně definovanými možnostmi pro činnost nebo jednání a dovednostmi nebo schopnostmi jedince. Z toho plyne pojetí nadání jako nestabilního a relativně proměnlivého fenoménu. Změna ve výzkumné orientaci, kdy se již neakcentuje zkoumání individuálních rozdílů v kognitivních výkonech, nýbrž vývoj těchto výkonů v určitém sociálně-kulturním kontextu, je v tomto přístupu zřejmá. Rovněž otázka optimálního vzdělávacího prostředí pro nadané byla předmětem zkoumání. Za optimální ze společenského i individuálního hlediska se považuje komplexní stimulace rozvoje ve škole, v mimoškolních institucích i v domácím prostředí. Pozornost se v této souvislosti věnovala také studiu působení institucí, zejména škol a vrstevnických vztahů na rozvoj nadání. H. Rost a T. Czesliková (1988, 1990) upozornili, že zejména analýza sociálních kontaktů je často zdrojem chybných závěrů v této oblasti, protože nejsou vůbec brány v úvahu sociokulturní charakteristiky interakcí v zemi, ve které se výzkum realizoval. Tento přístup rovněž poukazuje na nutnost věnovat pozornost významným přechodovým momentům ve vzdělávací kariéře žáků. Těmi mohou být situace přechodu z jednoho stupně školy do vyššího nebo z jednoho typu do jiného, kdy dochází ke změně statusu. V těchto situacích je třeba analyzovat, jaké nové požadavky a nároky, jejichž zvládání je předpokladem úspěšné kariéry, jsou nově na žáka kladeny. Uplatnění sociálně-kulturního přístupu ke studiu nadání se nám jeví jako perspektivní především v pedagogicko-psychologických souvislostech, zejména při řešení komplexu otázek v oblasti rozvíjení nadání a vzdělávání nadaných. Vyhledávání nadaných – k terminologii Vzhledem k tomu, že zejména v oblasti vyhledávání nadaných existuje značný terminologický chaos, definujeme zde nejprve pojmy, které jsou pro tuto oblast zvláště relevantní. Vyhledáváním nadaných většinou rozumíme proces, kdy je zjišťováno, které žáky lze označit jako intelektově nadané, nebo způsob, jakým jsou vybíráni adepti pro účast ve speciální edukační nabídce určené pro tuto 11
- Page 1 and 2: Univerzita Karlova v Praze - Pedago
- Page 3 and 4: OBSAH Úvodem 5 Zhouf, J.: Jižpot
- Page 5 and 6: ÚVODEM Již potřetí ... Již pot
- Page 7 and 8: PLENÁRNÍ PŘEDNÁŠKY Přístupy
- Page 9: znalostí při řešení kognitivn
- Page 13 and 14: li se v tomto procesu podle modelů
- Page 15 and 16: částí pedagogiky nadaných, kter
- Page 17 and 18: Těžiště útvaru Ve všech vyše
- Page 19 and 20: Konstrukce 2 Těžiště obvodu tro
- Page 21 and 22: Druhá etapa řešení Při zkoumá
- Page 23 and 24: Druhá etapa řešení (zkoumá zm
- Page 25 and 26: V případě jednotkové kružnice
- Page 27 and 28: Předběžné úvahy Nerovnosti (1)
- Page 29 and 30: vynásobíme po řadě (nezáporný
- Page 31 and 32: které mají po dosazení a =0,resp
- Page 33 and 34: získají dohromady alespoň 10 bod
- Page 35 and 36: lineární funkce), jak se říká,
- Page 37 and 38: [Pl 2]: Jakmile je V 1 nebo V 2 vys
- Page 39 and 40: Tak mi vychází, že platí V ∈
- Page 41 and 42: zaručeno, že bod minima, resp. ma
- Page 43 and 44: Ako sa prejavuje matematické nadan
- Page 45 and 46: 2. Úlohy z diskrétnej matematiky
- Page 47 and 48: mš mt žš čt čš žt žš žt
- Page 49 and 50: Aktivita Triomino vychádza z hry T
- Page 51 and 52: Skupiny C, D: Žiaci vypísali hrac
- Page 53 and 54: 6. Situácia v hre je ako na obr. 7
- Page 55 and 56: Turnaj měst v České republice s
- Page 57 and 58: Ve školním roce 2006/2007 se dík
- Page 59 and 60: 2. V rovině je dán tečnový čty
dání jako produkt interakce mezi šesti komponentami, z nichž tři náleží<br />
k „vnitřní výbavě dítěte (nadprůměrné schopnosti, kreativita, výkonová<br />
motivace) determinované třemi socializačními činiteli (rodina, škola a<br />
vrstevnická skupina). Jiní autoři (např. J. F. Feldhusen, K. A. Heller,<br />
D. H. Feldman) upozorňují na další významné komponenty a determinanty<br />
nadání: sebepojetí, význam kritických životních událostí, osoba<br />
vychovatele-vzdělavatele.<br />
Pro praxi se stala velmi frekventovaná otázka vyhledávání nadaných<br />
(jejich identifikace nebo výběr), a to v okamžiku, kdy se rozšířilo vytváření<br />
speciálních vzdělávacích programů pro tuto populaci.<br />
Ačkoliv se pozornost dále přesouvala na studium otázek vztahujících<br />
se k problematice adekvátního rozvíjení mimořádného nadání dětí, současně<br />
se realizovaly výzkumy, které byly zaměřeny na studium vztahu<br />
mezi vysokým, průměrným nebo nízkým IQ (t.j. tradičním ukazatelem<br />
nadání) a různými biologickými koreláty. Častými měřeními používanými<br />
v těchto výzkumech byly, kromě měření inteligence, např. evokované<br />
potenciály, měření rychlosti nervového vedení, měření kortikálního<br />
metabolismu glukózy, zjišťovaly se rozdíly a vztahy mezi hladinou testosteronu<br />
a výkony v prostorových úlohách inteligenčních testů u dětí<br />
s vysokým IQ a kontrolní skupiny (Eysenck, Barrett 1993, Reed, Jensen<br />
1992, Haier, 1990). Tyto výzkumy přispívají k přesnější deskripci fenoménu<br />
nadání a lze v budoucnu očekávat intenzivnější tendenci k jejich<br />
integraci s psychologickými a pedagogickými výsledky výzkumů v této<br />
oblasti.<br />
Osobnostně-vývojový přístup k problematice nadání se stal významný<br />
pro školskou praxi a myšlenky zastánců tohoto přístupu ovlivňují školskou<br />
politiku v oblasti výchovy a vzdělávání nadaných v mnoha zemích.<br />
Sociálně-kulturní přístup ke studiu nadání<br />
Multidimenzionální pojetí nadání plně reprezentují především modely<br />
sociálně-kulturní, orientované interakčně. Zastánci tohoto přístupu nahlížejí<br />
na problematiku nadání z kulturní perspektivy (Tannenbaum<br />
1986, Csikszentmihalyi 1988, Gardner 1999). V rámci této perspektivy<br />
se předpokládá, že zkušenost s dominujícími oblastmi činností v dané<br />
kultuře, které jsou současně touto kulturou nejvíce ceněny, je základem<br />
vzniku dovedností a rozvoje schopností ve specifických oblastech.<br />
Sociálně-kulturní kontext vytváří škálu možností, od minimálních k optimálním,<br />
k rozvoji schopností a dovedností a dochází v něm k zprostřed-<br />
10
Change language