vÄda a výzkum - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
vÄda a výzkum - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
vÄda a výzkum - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
EXPEDICE NA SOUOSTROVÍ<br />
SVALBARD<br />
OBĚ FOTA: ARCHIV AUTORA<br />
První část třetí arktické<br />
vědecké expedice<br />
Přírodovědecké fakulty<br />
Jihočeské univerzity<br />
v Českých Budějovicích,<br />
která odcestovala<br />
29. června 2009, se po příletu<br />
do Longyearbyenu, správního<br />
centra souostroví Svalbard,<br />
přesunula na základnu<br />
do severní části zátoky<br />
Billefjorden. Tuto část<br />
expedice tvořili botanikové z Jihočeské univerzity a Botanického ústavu AV ČR, v. v. i.,<br />
a klimatologové a rostlinní fyziologové z brněnské Masarykovy univerzity.<br />
Po zprovoznění stanice a malého člunu jsme zahájili<br />
letošní vědecký program expedice. Oleksii<br />
Redchenko pokračoval v průzkumu lišejníků zájmového<br />
území a při této práci se mu podařilo nalézt nový<br />
druh lišejníku (Dirina sp.). Vyskytuje se především v teplejších<br />
oblastech mírného pásma včetně Středomoří.<br />
Klimatolog Kamil Láska zkontroloval technický stav<br />
čtyř automatických meteorologických stanic a převedl<br />
naměřená celoroční data do počítače, zmodernizoval<br />
a rozšířil hlavní meteorologickou stanici o měření dalších<br />
klimatických parametrů. Rostlinný fyziolog Miloš<br />
Barták založil dlouhodobá měření denních chodů fotosyntézy<br />
(pomocí fluorescenčních metod) u třech druhů<br />
cévnatých rostlin zdejší tundry (vrba polární, silenka<br />
bezlodyžná a dryádka osmiplátečná).<br />
Nejnáročnější část letošní expedice začala transportem<br />
a sestavením tří otevřených komor (open top<br />
chambers) a drátěných klecí do oblasti severovýchodní<br />
části zátoky Petunia, kde se nachází tzv. kopečková<br />
tundra. Podmáčená kopečková tundra je tvořena nejproduktivnějšími<br />
rostlinnými společenstvy, která se<br />
skládají především z mechů, mezi nimiž se v menší míře<br />
vyskytují různé cévnaté rostliny (vrby, přesličky, lomikámeny<br />
a další). V mělkých kalužinách mezi kopečky<br />
vytváří mohutné kolonie cyanobakterie Nostoc sp. Náš<br />
experiment se zaměřil na případnou reakci tohoto společenstva<br />
na mírné oteplení. V otevřených sklenících je<br />
v porovnání s okolní tundrou teplota zvýšena o dva až<br />
tři stupně Celsia. V arktické oblasti se v blízké budoucnosti<br />
právě takové zvýšení teploty očekává. Počáteční<br />
stav těchto společenstev včetně složení půdy jsme<br />
analyzovali řadou metod ve spolupráci s kolegy z Jiho-<br />
české univerzity a z ústavů <strong>Akademie</strong> věd ČR. Například<br />
Tomáš Hájek měřil rychlost růstu a následného<br />
rozkladu mechorostů, rychlost růstu a fixaci vzdušného<br />
dusíku sinicemi (Nostoc sp.) pro změnu měřil Josef<br />
Elster. V otevřených sklenících a drátěných klecích se<br />
současně monitoruje teplota a vlhkost. Tyto hodnoty<br />
jsou automaticky zaznamenávány v datalogeru. V drátěných<br />
klecích (kontrolní stanoviště) provádíme všechna<br />
měření stejně jako v otevřených sklenících. Drátěné<br />
klece chrání studované společenstvo před pastvou<br />
sobů; dva sobí junioři vytvářeli diváckou kulisu již<br />
v průběhu instalace experimentu.<br />
20. července 2009 se brněnská část expedice<br />
vrátila domů, zatímco přijeli další jihočeští botanikové<br />
a zoologové.<br />
■<br />
JOSEF ELSTER,<br />
arktická stanice Jihočeské univerzity, Petunia<br />
19 ab
Change language