věda a výzkum - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

ZA ŽIVOT VĚDY I KULTURY
Věda žije!, fórum vědeckých pracovníků, které vzešlo letos v srpnu ze spojení doposud rozdrobených aktivit badatelů z různých pracovišť
AV ČR na podporu Akademie proti likvidačnímu vládnímu návrhu na financování vědy, ukázalo veřejnosti, že badatelská komunita
je rozhodnuta se účinně bránit. Sluneční paprsky spalovaly v úterý 25. srpna plné prostranství před Rudolfinem, kam přišlo kolem
tisíce demonstrantů podpořit českou vědu. Pohled na Palachovo náměstí jasně dokazoval, že tady bojuje za svou budoucnost hlavně
mladá generace. Těžko vymezit, kdo z přítomných byl vědec a kdo student. Však mají v současném systému např. postdoktorandi pracující
na vědeckých projektech stále postavení studentů. Nicméně se zde sešla v dobré náladě a v dobré víře společnost vysoce vzdělaná,
kultivovaná, rozhodnutá bránit nejen vědu, ale celou naši kulturní společnost, jak si fórum klade za cíl i na svých webových stránkách:
„Nejde zdaleka jen o financování vědy, ale o roli, jakou věda, vzdělanost a kultura v širším smyslu budou hrát v naší společnosti, a o model
jejich veřejného spravování. Politické a ekonomické tlaky na uvedené oblasti společenského života mohou ohrozit jejich samostatnou
a nezastupitelnou úlohu a fatálním způsobem ovlivnit kulturnost budoucí české společnosti.“ Ve stejném duchu zazněla i slova Ondřeje
Černého, ředitele Národního divadla – partnerské organizace Akademie věd. Podporu živé vědě a kultuře přišli vyjádřit profesoři Tomáš
Halík, Stanislav Komárek, Jiří Zlatuška, dále promluvili biolog Jan Kolář, socioložka Marcela Linková, Jan Vávra ze společnosti Za Česko
kulturní. Zazněla rovněž poselství publicisty Ivana Medka a astrofyzika Jiřího Grygara. Mezi přítomnými dále jmenujme jen namátkou
alespoň Jiřinu Šiklovou, Karla Schwarzenberga, také Rudolfa Zahradníka, Václava Pačesa, členy Akademické rady, ostrůvky tvořené
pracovníky jednotlivých ústavů a všechny další zastánce filozofie, že existují hodnoty, které nelze poměřovat ryze tržně.
Jakkoli se po hodině a půl náměstí vyprázdnilo, iniciativa svým způsobem pokračovala ještě tentýž den večer, kdy se v nedaleké Karlově
ulici slavnostně otevíralo Keplerovo muzeum. Jiří Grygar připomenul, že ve své době míval Johannes Kepler existenční starosti, aby vůbec
uživil rodinu, protože odměna za jeho práci se zdržovala. Nelze nevidět paralely s dnešní honbou za okamžitým ekonomickým efektem,
když zákony, které Kepler stanovil před čtyřmi sty lety, se plně aplikují teprve v dnešní astronautice. Poté vzácný host kardinál Miroslav Vlk
vyslovil svou solidaritu s protestujícími vědci. Mezitím již genia loci středověkých budov halilo šero, jiřičky v hnízdě pod klenbou, které ostražitě
sledovaly nezvyklé shromáždění, přestaly čiřikat, den pomalu končil s jistotou, že budou přicházet nová jitra, a záleží jen na nás, zda pro
ně uchováme trvalé hodnoty.
■
akademickýbulletin
MARINA HUŽVÁROVÁ
FOTO: STANISLAVA KYSELOVÁ, AKADEMICKÝ BULLETIN