vÄda a výzkum - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
vÄda a výzkum - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
vÄda a výzkum - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
v ě d a a v ý z k u m<br />
PRAŽSKÝ SUMMIT<br />
O ROSTLINNÝCH HORMONECH<br />
Ústav experimentální botaniky AV ČR, v. v. i., ve spolupráci s Českou zemědělskou<br />
univerzitou uspořádal v Praze ve dnech od 10.–14. července 2009 mezinárodní konferenci<br />
ACPD 2009 (Auxins and Cytokinins in Plant Development), která se soustředila<br />
na auxiny a cytokininy. Právě ty obsazují v hormonální hierarchii rostlin první místa.<br />
Setkání se zúčastnilo téměř 250 badatelů z 28 zemí pěti kontinentů.<br />
Počty příliš neznamenají, ale ze seznamu jmen účastníků jednoznačně vyplývá,<br />
že šlo o prestižní a reprezentativní setkání s účastí těch, kteří tvoří horizonty<br />
daného oboru. Proč se ale jezdí za fytohormony právě do Prahy<br />
Buňky tabáku<br />
kultivované<br />
v živném médiu.<br />
Zeleně svítí<br />
molekuly<br />
auxinové<br />
přenašečové<br />
bílkoviny PIN1<br />
označené<br />
zeleným<br />
fluorescenčním<br />
proteinem,<br />
červené tečky<br />
jsou nabarvené<br />
endocytické<br />
váčky.<br />
VŠECHNA FOTA: KATEŘINA MALÍNSKÁ, ARCHIV ÚEB<br />
Obor fytohormonů má v české rostlinné biologii<br />
nejdelší badatelskou kontinuitu, jejíž začátky sahají<br />
až k počátku 20. století. Rudolf Dostál, žák Bohumila<br />
Němce, založil na Vysoké škole zemědělské<br />
v Brně (nyní Mendelova zemědělská a lesnická univerzita)<br />
školu experimentální morfologie, která se ve své<br />
době stala základnou bádání o rostlinných hormonech.<br />
Jejich existence byla podložena zpočátku nepřímými<br />
důkazy a sám Dostál v aventinské monografii z roku<br />
1930 o hormonech lakonicky uvádí „...o jejich povaze<br />
však dosud nevíme nic“. K tomu, co víme po osmdesáti<br />
letech, přispěli nezanedbatelnou měrou i domácí vědci.<br />
K „dostálovské škole“, která udržovala kontinuitu zájmu<br />
o hormony a jejíž dědictví demonstrovala i pražská<br />
konference, přibylo koncem šedesátých let minulého<br />
století na Ústavu experimentální botaniky ČSAV (dnes<br />
AV ČR, v. v. i.) nové středisko fytohormonálního výzkumu.<br />
Bylo zaměřeno nejen na rostlinné funkce, jež fytohormony<br />
regulují, ale i na biosyntézu a metabolismus<br />
akademický<strong>bulletin</strong><br />
ab<br />
16<br />
hormonů a na mechanismy jejich působení. Soustředilo<br />
se nejprve na auxiny, později i na cytokininy. Jeho<br />
vznik je spojen s Milanem Kuláčkem (auxiny) a v pozdější<br />
etapě s Mirkem Kamínkem (cytokininy).<br />
Ivsocialistickém období snížené propustnosti zadrátovaných<br />
hranic se podařilo v oblasti hormonálního<br />
výzkumu udržovat mezinárodní vztahy na relativně<br />
dobré úrovni. Jedním z nástrojů byly tematické<br />
„liblické konference“. Účastnicky byly překvapivě<br />
dobře obsazené a nabízely možnost setkání s oborovými<br />
guru, navázání spolupráce i metodické podněty.<br />
I díky nim vstoupila již na počátku devadesátých let<br />
česká rostlinná hormonologie na předem vybudovaná<br />
předmostí zahraniční spolupráce, aby se během následujícího<br />
desetiletí stala významným a vyhledávaným<br />
spoluhráčem a pronikla mezi oborovou elitu. Svědčí<br />
o tom čeští autoři objevující se recentně v Nature a Science.<br />
Vznikla i další domácí střediska hormonologického<br />
výzkumu, jako je Laboratoř regulátorů růstu, společné<br />
pracoviště Ústavu experimentální botaniky AV ČR<br />
a Univerzity Palackého v Olomouci, vedené Mirkem<br />
Strnadem, i pracoviště na Masarykově univerzitě<br />
v Brně. Je symptomatické, že sama ředitelka ústavu<br />
pořádajícího konferenci, Eva Zažímalová, je celou svou<br />
vědeckou kariérou s fytohormony spjata a představuje<br />
výraznou osobnost této oblasti. Fytohormonální summit<br />
v Praze byl tedy i zúročením dlouholeté koncepční<br />
práce a oborové tradice.<br />
Co všechno „umí“ rostlinné hormony, o nichž<br />
se na konferenci jednalo<br />
Především očividné samozřejmosti, za nimiž laik ani<br />
hormonální regulace nehledá – samu polaritu rostliny,<br />
existenci zelené nadzemní části a kořenů i rozdílnou<br />
orientaci jejich růstu. Hormony „odpovídají“ také za obdivovanou<br />
rozmanitost rostlinných tvarů. Ta je založená<br />
na jednoduché panelové stavebnici používající články<br />
stonku a listu s úžlabním pupenem. Výsledná<br />
architektura záleží na tom, dá-li pupen vzniknout větvi