vÄda a výzkum - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
vÄda a výzkum - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
vÄda a výzkum - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
hlavní motor služebního modulu, který snížil rychlost<br />
kosmické lodi natolik, že přešla na dráhu kolem Měsíce<br />
ve výšce 113 až 313 km. Zatímco Collins zůstal na<br />
palubě velitelského modulu Columbia, měsíční modul<br />
Eagle se 20. července 1969 v 17:44 UTC odpojil<br />
a zahájil postupný sestup k měsíčnímu povrchu. LM<br />
úspěšně přistál, byť několik kilometrů od plánovaného<br />
místa.<br />
Po nezbytných kontrolách lodi se Armstrong a Aldrin<br />
začali připravovat k výstupu ve skafandrech na<br />
povrch Luny. Jako první opustil LM velitel mise Armstrong;<br />
sestoupil po žebříku na patku amortizátoru.<br />
„Teď se chystám sestoupit z LM... Je to malý krok pro<br />
jednoho člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Další věta,<br />
která se stala součástí historie. Člověk se dotkl nohou<br />
jiného vesmírného tělesa. „Ano, povrch je jemný<br />
a prachovitý. Mohu jej svými botami volně rozkopnout.<br />
Ulpívá mi na podrážkách i povrchu přezůvek v tenkých<br />
vrstvách jako práškovité dřevěné uhlí. Bořím se jen na<br />
zlomek palce, možná osminu palce, ale mohu pozorovat<br />
otisky mých přezůvek a jejich drážkování v jemných<br />
písčitých částicích.“ Následován Aldrinem sesbíral<br />
vzorky hornin nacházejících se v bezprostředním<br />
okolí měsíčního modulu. Po vztyčení americké vlajky<br />
došlo také na instalaci malé automatické vědecké stanice,<br />
která sestávala z koutového laserového odražeče<br />
pro přesné měření vzdálenosti Měsíce od Země,<br />
a seismometru registrujícího otřesy měsíčního nitra.<br />
První vycházka lidí po Měsíci trvala 2 hodiny a 32 minut<br />
a astronauti při ní sebrali 21,55 kg vzorků. I když<br />
planetologové původně tvrdili, že budou moci po získání<br />
vzorků jednoznačně rozhodnout o tom, jak Měsíc<br />
vznikl, nestalo se tak. I další čtyři úspěšné expedice lidí<br />
na Měsíc přinesly spíše další otázky než odpovědi.<br />
Na konci šedesátých let minulého století již věda<br />
znala řadu základních informací o Měsíci: jeho fyzikální<br />
vlastnosti a díky bezpilotním sondám i řadu základních<br />
údajů o hlavních chemických složkách povrchu.<br />
Již dříve se vědělo, že Měsíc má mnohem<br />
menší specifickou hmotnost než Země (3,3 g/cm 3<br />
proti 5,5 g/cm 3 ). Díky posledním třem úspěšným sondám<br />
Surveyor jsme se ale také dozvěděli, že chemické<br />
složení tmavých moří a světlejších horských<br />
oblastí se navzájem liší. Dalším překvapivým zjištěním<br />
byla okolnost, že složení povrchových vrstev Měsíce<br />
se liší jak od skladby zemských hornin, tak zřejmě<br />
od prvotního materiálu, z něhož se vytvářely<br />
vnitřní planety sluneční soustavy. Tmavý materiál<br />
moří se vlastnostmi sice blížil pozemskému čediči,<br />
což ukazovalo na to, že vznikl přetavením původních<br />
hornin, ale srovnání měrných hmotností čediče a ce-<br />
lého Měsíce přivedlo geochemiky k přesvědčení, že<br />
náš souputník není vnitřně homogenní.<br />
Před přistáním lidí na Měsíci existovaly tři soupeřící<br />
teorie vzniku Měsíce. Podle první vznikl Měsíc souběžně<br />
se Zemí z původního materiálu protoplanetárního<br />
oblaku, podle druhé vznikl v jiných částech<br />
sluneční soustavy a teprve později byl gravitačně zachycen<br />
naší planetou. Třetí teorie předpokládala, že<br />
Měsíc vznikl z trosek vymrštěných do prostoru při kolizi<br />
Země s tělesem srovnatelným s Marsem. Teprve<br />
na Lunární a planetární konferenci v roce 1984 – osm<br />
let po ukončení projektu Apollo – převládl na základě<br />
kombinace chemických studií konfrontovaných se<br />
seismickými údaji, které poskytly vědecké stanice<br />
ALSEP instalované na lunárním povrchu, a měření tepelného<br />
toku z nitra Měsíce, názor, že nejpravděpodobnější<br />
je impaktní teorie vzniku Měsíce. Ale ani ta<br />
není dodnes přijímána všemi planetology bez výhrad.<br />
Vize kosmického výzkumu, kterou 14. ledna 2004<br />
vyhlásil prezident George W. Bush, předpokládá návrat<br />
Američanů na Měsíc a postupnou výstavbu stálé měsíční<br />
základny. Pokud v ní bude Obamova administrativa<br />
i následující vlády USA pokračovat, přinese snad<br />
další vědecké informace o našem souputníku. ■<br />
ANTONÍN VÍTEK,<br />
Knihovna <strong>Akademie</strong> věd ČR, v. v. i.<br />
13 ab<br />
Členové posádky<br />
Apolla 11 (zleva):<br />
Buzz Aldrin,<br />
Michael Collins,<br />
Neil Armstrong<br />
a Chris Kraft,<br />
tvůrce houstonského<br />
řídicího střediska,<br />
které vedlo první<br />
mise na Měsíc, se<br />
setkali u příležitosti<br />
čtyřicátého výročí<br />
přistání na Měsíci.