věda a výzkum - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

hlavní motor služebního modulu, který snížil rychlost
kosmické lodi natolik, že přešla na dráhu kolem Měsíce
ve výšce 113 až 313 km. Zatímco Collins zůstal na
palubě velitelského modulu Columbia, měsíční modul
Eagle se 20. července 1969 v 17:44 UTC odpojil
a zahájil postupný sestup k měsíčnímu povrchu. LM
úspěšně přistál, byť několik kilometrů od plánovaného
místa.
Po nezbytných kontrolách lodi se Armstrong a Aldrin
začali připravovat k výstupu ve skafandrech na
povrch Luny. Jako první opustil LM velitel mise Armstrong;
sestoupil po žebříku na patku amortizátoru.
„Teď se chystám sestoupit z LM... Je to malý krok pro
jednoho člověka, ale velký skok pro lidstvo.“ Další věta,
která se stala součástí historie. Člověk se dotkl nohou
jiného vesmírného tělesa. „Ano, povrch je jemný
a prachovitý. Mohu jej svými botami volně rozkopnout.
Ulpívá mi na podrážkách i povrchu přezůvek v tenkých
vrstvách jako práškovité dřevěné uhlí. Bořím se jen na
zlomek palce, možná osminu palce, ale mohu pozorovat
otisky mých přezůvek a jejich drážkování v jemných
písčitých částicích.“ Následován Aldrinem sesbíral
vzorky hornin nacházejících se v bezprostředním
okolí měsíčního modulu. Po vztyčení americké vlajky
došlo také na instalaci malé automatické vědecké stanice,
která sestávala z koutového laserového odražeče
pro přesné měření vzdálenosti Měsíce od Země,
a seismometru registrujícího otřesy měsíčního nitra.
První vycházka lidí po Měsíci trvala 2 hodiny a 32 minut
a astronauti při ní sebrali 21,55 kg vzorků. I když
planetologové původně tvrdili, že budou moci po získání
vzorků jednoznačně rozhodnout o tom, jak Měsíc
vznikl, nestalo se tak. I další čtyři úspěšné expedice lidí
na Měsíc přinesly spíše další otázky než odpovědi.
Na konci šedesátých let minulého století již věda
znala řadu základních informací o Měsíci: jeho fyzikální
vlastnosti a díky bezpilotním sondám i řadu základních
údajů o hlavních chemických složkách povrchu.
Již dříve se vědělo, že Měsíc má mnohem
menší specifickou hmotnost než Země (3,3 g/cm 3
proti 5,5 g/cm 3 ). Díky posledním třem úspěšným sondám
Surveyor jsme se ale také dozvěděli, že chemické
složení tmavých moří a světlejších horských
oblastí se navzájem liší. Dalším překvapivým zjištěním
byla okolnost, že složení povrchových vrstev Měsíce
se liší jak od skladby zemských hornin, tak zřejmě
od prvotního materiálu, z něhož se vytvářely
vnitřní planety sluneční soustavy. Tmavý materiál
moří se vlastnostmi sice blížil pozemskému čediči,
což ukazovalo na to, že vznikl přetavením původních
hornin, ale srovnání měrných hmotností čediče a ce-
lého Měsíce přivedlo geochemiky k přesvědčení, že
náš souputník není vnitřně homogenní.
Před přistáním lidí na Měsíci existovaly tři soupeřící
teorie vzniku Měsíce. Podle první vznikl Měsíc souběžně
se Zemí z původního materiálu protoplanetárního
oblaku, podle druhé vznikl v jiných částech
sluneční soustavy a teprve později byl gravitačně zachycen
naší planetou. Třetí teorie předpokládala, že
Měsíc vznikl z trosek vymrštěných do prostoru při kolizi
Země s tělesem srovnatelným s Marsem. Teprve
na Lunární a planetární konferenci v roce 1984 – osm
let po ukončení projektu Apollo – převládl na základě
kombinace chemických studií konfrontovaných se
seismickými údaji, které poskytly vědecké stanice
ALSEP instalované na lunárním povrchu, a měření tepelného
toku z nitra Měsíce, názor, že nejpravděpodobnější
je impaktní teorie vzniku Měsíce. Ale ani ta
není dodnes přijímána všemi planetology bez výhrad.
Vize kosmického výzkumu, kterou 14. ledna 2004
vyhlásil prezident George W. Bush, předpokládá návrat
Američanů na Měsíc a postupnou výstavbu stálé měsíční
základny. Pokud v ní bude Obamova administrativa
i následující vlády USA pokračovat, přinese snad
další vědecké informace o našem souputníku. ■
ANTONÍN VÍTEK,
Knihovna Akademie věd ČR, v. v. i.
13 ab
Členové posádky
Apolla 11 (zleva):
Buzz Aldrin,
Michael Collins,
Neil Armstrong
a Chris Kraft,
tvůrce houstonského
řídicího střediska,
které vedlo první
mise na Měsíc, se
setkali u příležitosti
čtyřicátého výročí
přistání na Měsíci.