Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

FOTO: PAVEL HROCH, ARCHIV AUTORA
DIVERZITA A LOKÁLNÍ KONTEXTY
Městský prostor, hranice a migrace
Etnologie (antropologie) města je již bezmála sto let součástí etnologických
a antropologických věd. Rozvíjela se v USA v návaznosti na chicagskou
sociologickou školu a ze zakladatelských osobností ve 30.–50. letech 20. století
proslul Robert Redfield (1897–1958) – oborem kulturní antropolog, ale současně i žák
slavného chicagského sociologa Roberta Ezry Parka (1864–1944). Ve stejné době
se subdisciplína etablovala v britské sociální antropologii, a to zejména prostřednictvím
manchesterské školy a výzkumů nejprve v koloniální Africe (od 30. let 20. století)
a od 40. a 50. let i ve velkých průmyslových městech Velké Británie.
Mnozí britští antropologové, které v současnosti téměř výhradně spojujeme s výzkumy
Afriky, jižní Ameriky či Austrálie a Oceánie, uskutečňovali pozoruhodné výzkumy
též mezi obyvateli Londýna, Manchesteru a dalších britských průmyslových středisek.
Česká etnologie podnikala občasné exkurzy do
městského prostředí již v 19. století. Systematicky
se městskou problematikou začala zabývat, stejně
jako etnologie v severských i dalších evropských zemích,
po druhé světové válce.
Zatímco historická etnologie nebo etnologie venkovských
populací staví na dlouhodobě usídleném obyvatelstvu
a kontinuitě, etnologie města od svých počátků
pracuje primárně s tématem sociální změny, migrace
a diverzity. Není náhodou, že právě Robert Redfield začal
ve čtyřicátých letech jako jeden z prvních pracovat
v antropologii s konceptem sociální transformace a Max
Gluckman, nejvýznamnější představitel manchesterské
školy, rozpracoval v antropologii teorii konfliktu.
Předmětem pražské konference, která se uskutečnila
v příjemném prostředí Lannovy vily v pražské
Bubenči ve dnech 25. až 26. května 2012, se tedy
staly v etnologii města dlouhodobě konceptualizované
pojmy. Na rozdíl od jiných konferencí se pořadatelé
snažili všímat více univerzálií než jedinečností.
Tento postup nebyl v minulých letech frekventovaný;
obor byl spíše spojován s exotickými, jedinečnými jevy,
jež mají lokální zakotvení. Důsledný komparativní
přístup, který byl na konferenci několikrát proklamován,
pravděpodobně znamená další krok k tvůrčímu
překonávání kulturního relativismu, který zejména
v americké kulturní antropologii dominoval od 70. let
do konce 20. století.
Na organizaci sympozia, které podpořila též Akademie
věd ČR, se podílel především Etnologický ústav
AV ČR v roli lokálního organizátora a Komise urbánní
antropologie Mezinárodní unie antropologických a etnologických
věd (The Commission on Urban Anthropology
of the International Union of Anthropological and
7 ab