Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
u d á l o s t<br />
Cesta za Nobelovou cenou byla ovšem dlouhá<br />
a strastiplná, protože vědecká komunita přijala Shechtmanův<br />
objev s rozpaky. Jak sám uvádí, během obhajování<br />
objevu jej kolegové dokonce žádali, aby opustil<br />
výzkumnou skupinu: „Většina lidí z mého blízkého okolí<br />
byla vůči mým objevům a výsledkům velmi negativní.<br />
Vyvíjeli na mne tlak, abych své názory opustil. Všechny,<br />
kdo byli ochotni naslouchat, jsem přesvědčoval, že<br />
mám materiál s pětiúhelníkovou symetrií. Lidi se mi<br />
však jen smáli,“ vysvětlil Dan Shechtman odezvu kolegů<br />
v článku o svém objevu. Situace se obrátila až ve<br />
chvíli, když i další vědci dokázali v laboratorních podmínkách<br />
kvazikrystaly vytvořit a tyto neopakující se<br />
struktury objevili ve vzorcích minerálů.<br />
Nejen příběh objevu Dana Shechtmana dokazuje, že<br />
namnoze nejednoznačný či kontroverzní výzkum zpochybňující<br />
uznávaná vědecká paradigmata může vyústit<br />
ve fundamentální objevy, jež dříve či později naleznou<br />
praktická uplatnění. V tomto případě vědci objevili kvazikrystalickou<br />
strukturu v jednom z nejodolnějších druhů<br />
oceli, který se využívá například při výrobě tenké jehly<br />
používané při očních operacích; kvazikrystaly též nalezly<br />
uplatnění jako tepelná izolace ve spalovacích motorech<br />
nebo jako součást nepřilnavých povrchů.<br />
Příběhy jmenovaných nobelistů dokládají, že předpokladem<br />
úspěšné vědy je zejména soustavná podpora<br />
základního výzkumu, což platí především pro malé státy,<br />
jako jsou Izrael a Česko, které nedisponují přírodním bohatstvím.<br />
Zatímco v Izraeli dosahují výdaje na výzkum<br />
a vývoj dlouhodobě výše 4,5–5 % HDP, v Česku zhruba<br />
pouhých 1,5 % (2008). Z vynikajících podmínek pro<br />
vědu, respektive inovací a nových postupů těží celá<br />
izraelská ekonomika, zatímco česká v posledních letech<br />
stagnuje. Snížení institucionální podpory Akademii věd<br />
pro nadcházející rok (přijít má o 295 milionů korun) a výhledově<br />
i pro léta další se proto v tomto kontextu jeví<br />
jako nepříliš promyšlená strategie bez opodstatněného<br />
konceptu.<br />
■<br />
LUDĚK SVOBODA<br />
Pravým štěstím ve vědě<br />
je pochopení<br />
Čtvrtou ženou, která dostala Nobelovu cenu za chemii, a to za významný<br />
příspěvek k řešení struktur ribozomů pomocí RTG difrakce,<br />
se v roce 2009 stala Ada Yonath. Před ní se to podařilo<br />
Marii Curie-Skłodowské (1911), její dceři Irène Joliot-Curie (1935)<br />
avroce 1964 Dorothy Crowfoot Hodgkinové.<br />
Ada Yonath se narodila v roce 1939 v Jeruzalémě<br />
v rodině polských židů, kteří emigrovali ještě před<br />
založením Izraele do mandátní Palestiny. Navzdory chudobě<br />
jí zajistili kvalitní vzdělání. Od mládí byla jejím vzorem<br />
polsko-francouzská vědkyně Maria Curie-Skłodowska.<br />
Absolvovala Hebrejskou univerzitu, kde získala titul<br />
ab<br />
4<br />
bakaláře z chemie a magistra z biochemie, v roce 1968<br />
obdržela titul Ph.D. z rentgenové krystalografie na<br />
Weizmannově institutu věd (Rechovot, Izrael). Na počátku<br />
osmdesátých let, kdy začínala s pokusy o krystalizaci<br />
ribozomu, byla jednou z mála lidí, kteří byli přesvědčeni,<br />
že půjde krystaly ribozomu (difraktující do vysokého
Change language