Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

k u l t u r a a s p o l e č n o s t
OMEZÍ SE CIVILIZAČNÍ
VYMOŽENOSTI
Další z Akademických kaváren pořádaných Radou pro popularizaci vědy AV ČR připravil
na 13. června 2012 Radek Mikuláš a k diskusi o otázce položené v nadpisu pozval
geologa Václava Cílka, paleobotanika Petra Pokorného a publicistu Zdenka Pavelku.
Prostory Literární kavárny ve Wiehlově domě na Václavském náměstí tentokrát
ani zdaleka nestačily zájmu publika.
Hlavní otázka se skládá z řady otázek dílčích a v odpovědi
na žádnou z nich nepanuje obecná shoda.
První významnou dílčí otázkou je, zdali omezení civilizačních
vymožeností (zásobování vodou, potravinami,
energiemi, tok informací, lékařská péče…) v souvislosti
se současným vývojem světa doopravdy hrozí; druhá
zní, jestli je v silách jednotlivců zmírnit dopady omezení
předběžnými opatřeními.
Václav Cílek odpověděl na obě otázky kladně. Produkce
potravin je v současnosti velmi závislá na energetických
vstupech a se zdražováním energie se sníží i cenová
dostupnost potravin. Na několikatýdenní výpadky
v zásobování vodou, jídlem a energií se připravit lze; v některých
zemích je příprava „na přežití“ v rámci rodiny tradicí
(USA), jinde je dokonce zákonnou povinností (Švýcarsko).
Další z hostů, Petr Pokorný, přednesl tezi, že
civilizační vymoženosti jsou chápány velmi úzce a v podstatě
nemají vliv na radostné prožívání světa – nebo mají
dokonce záporný efekt. To však platí pouze ve společnostech
s přijatelnými či legitimními sociálními rozdíly.
V současné době naopak u nás přibývá lidí, kteří se cítí ze
společnosti vyloučeni. Poslední z pozvaných hostů Zdenko
Pavelka upozornil mj. na to, že mnozí ekonomové pokládají
současnou epochu za „konec ekonomismu“ a že
určitá dematerializace společnosti je nevyhnutelná.
V diskusi mj. vyslovila politička M. Kozumplíková tezi,
že dnešní pocit strachu z budoucnosti je důsledkem rozpadu
tradiční větší vícegenerační rodiny; připustila, že
návrat ke staršímu modelu je představitelný pouze v případě
akutní krizové situace. S odezvou se setkala poznámka,
že „provozování“ civilizačních vymožeností nenaráží
pouze na hranice zdrojů a ekosystémů, ale stále
více na možnosti lidské psychiky. S tím rezonuje loňská
Akademická kavárna na obdobné téma (AB 2012/1). Rostlinný
fyziolog Jan Krekule nesouhlasí s tvrzením, že potravinová
produkce již nemá potenciál k růstu. Možnosti
vidí ve skladbě a vlastnostech plodin i v zacházení s krajinou.
S tím souhlasí i Václav Cílek, nevěří však v politický
konsenzus a jeho poznámka vedla k řadě komentářů
na téma, jakými cestami společnost v budoucnu může
získat určitou novou rovnováhu. Většina diskutujících připustila
jak možnosti pozvolných změn (k nimž patří i postupná
změna hodnot většinové společnosti, chování
spotřebitelů, vznik paralelní sítě obchodních vztahů „zdola“,
změny ve struktuře šíření informací aj.), tak i možnost
katastrofických událostí sociálních, politických a ekonomických
včetně válek.
Václav Cílek objasnil, že změny, které očekává v nejbližších
desetiletích, mají svým rozsahem obdobu téměř
v každém z předcházejících staletí evropského středověku
a novověku. Nová situace, která může změny prohloubit,
však spočívá mj. v míře propojení světové ekonomiky
a v početnosti světové lidské populace.
Pokud jde o praktická opatření pro případ krize (předzásobení,
investice do pozemků apod.), objevily se názory,
že se vcelku pravděpodobně jedná o promarněnou
hodnotu – krize buď nenastane, nebo nastane později,
nebo bude mít zcela odlišný průběh, než jsme očekávali.
Ivtom případě je aktivní obranná strategie ekvivalentem
komerčního pojištění, u něhož a priori neočekáváme finanční
výnos. Praktická opatření na úrovni rodin jsou
zbraní proti strachu, který je zřejmě tím nejhorším postojem,
jaký můžeme vstříc budoucnosti zaujmout. ■
RADEK MIKULÁŠ,
Geologický ústav AV ČR, v. v. i.,
Rada pro popularizaci vědy AV ČR
39 ab
Zleva:
paleobotanik
Petr Pokorný,
geologové
Václav Cílek
a Radek Mikuláš
a publicista
Zdenko Pavelka
FOTO: IVAN BOUKAL, ARCHIV AUTORA