Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

u d á l o s t
IZRAELŠTÍ NOBELISTÉ V PRAZE
Předpokladem úspěchu je svoboda bádání
a podpora základního výzkumu
VŠECHNA FOTA: STANISLAVA KYSELOVÁ, AKADEMICKÝ BULLETIN
Čtveřice izraelských nositelů Nobelovy ceny Ada Yonath (viz str. 4–5),
Aaron Ciechanover, Avram Hershko a Dan Shechtman společně s dalšími význačnými
osobnostmi chemické biologie, materiálové vědy a strukturní biologie představila svoji
badatelskou práci na multidisciplinární konferenci Prague Nobel Get-Together,
která se ve dnech 30. až 31. května 2012 konala v Národní technické knihovně
v pražských Dejvicích. Sympozium, jež inicioval izraelský velvyslanec v ČR Yaakov Levy
s cílem přivést do Prahy co nejvíce nobelistů z Izraele, bylo uspořádáno ve spolupráci
s předsedou Akademie věd ČR Jiřím Drahošem a Ústavem organické chemie a biochemie
– jmenovitě jeho ředitelem Zdeňkem Havlasem a vedoucím oddělení
Proteáz lidských patogenů Janem Konvalinkou.
Dan Shechtman,
nositel Nobelovy
ceny z r. 2011
Podle Yaakova Levyho se pražská konference uskutečnila
v kontextu posílených vztahů mezi Izraelem
a Českou republikou: „Těší mne, že se nám podařilo do
jedné z evropských metropolí přivést najednou čtyři špičkové
vědce,“ vyzdvihl na tiskové konferenci. Vzájemnou
spolupráci mezi oběma zeměmi podpořila mj. květnová
návštěva izraelského premiéra Benjamina Netanjahua
a sedmi ministrů, kteří v Praze podepsali několik smluv,
především v oblasti moderních technologií a výzkumu;
spolupráce se týká projektů základního výzkumu v oblastech
neurogenerativních onemocnění a pokročilého
programování. Vzájemná podpora má pomoci nejen
prohloubit stávající kooperaci, ale i otevřít cestu k dalším
výzkumným projektům. Ministr školství, mládeže
a tělovýchovy Petr Fiala v této souvislosti konstatoval, že
se Česko může od Izraele leccos přiučit. O spolupráci
v základním výzkumu jednala loni s izraelským Ministerstvem
pro vědu a technologie rovněž Akademie
věd ČR – prozatím jsou v plánu čtyři dvouleté projekty,
jejichž společné financování by mělo začít v následujícím
roce (více viz AB 7–8/2011).
ab
2
Nobelisté se setkali s místopředsedou vlády a ministrem
zahraničních věcí ČR Karlem Schwarzenbergem
na slavnostním obědě, jehož se zúčastnili významní čeští
vědci – kromě již zmíněných osobností bývalí předsedové
Akademie věd Helena Illnerová, Rudolf Zahradník
a Václav Pačes, ředitel Ústavu molekulární genetiky
Václav Hořejší, nedávný vítěz soutěže Česká naděje
2011 – Scopus Award Petr Cígler z ÚOCHB AV ČR a vítězka
Stipendií L’Oréal z roku 2010 Jana Humpolíčková
z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR.
Životopisy izraelských nobelistů jsou důkazem toho,
jak složité je vědu plánovat. Realizovali výzkum, za nějž
obdrželi Nobelovu cenu, dlouho ovšem nevěděli, jakým
směrem se bude ubírat a zda bude vůbec důležitý: „Plyne
z toho významné poselství, že vše nelze naplánovat,
což platí i pro základní výzkum. Vědcům je třeba
poskytnout podmínky, aby mohli být tvůrčí. K velkým
objevům mnohdy vedou klikaté cesty – pokud ale badatel
tvrdě pracuje, výsledky dříve či později přijdou.
Vedle svobody politické je proto třeba, aby vědci nebyli
příliš svázáni pravidly,“ konstatoval Jiří Drahoš.
Avram Hershko získal Nobelovu cenu v roce 2004
společně s Aaronem Ciechanoverem a Irwinem
Rosem za objev proteolýzy zprostředkované ubikvitinem.
Proteolýza zprostředkovaná ubikvitinem má hlavní
roli při udržování homeostázy buněk a má se za to,
že ovlivňuje průběh některých procesů chorob, jako
jsou imunitní a zánětlivé reakce, svalové a neurologické
poruchy, rakovina a cystická fibróza. A. Hershko
v současnosti působí na Lékařské fakultě Ruth a Bruce
Rappaportových při Technionu (Israel Institute of Technology)
v Haifě. V roce 1969 absolvoval na Hebrejské
univerzitě v Jeruzalémě v oboru medicína a poté dokončil
postgraduální studia na Kalifornské univerzitě
v San Francisku u doktora Gordona Tomkinse. Podle
jeho názoru je na vědě krásné, že je mezinárodní: „Nic