Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
v ý r o č í<br />
BALON A ŘEČ VESMÍRU<br />
Před 100 lety prokázal Victor Hess existenci kosmického záření<br />
Někdy roku 1784, sotva několik měsíců po premiérovém vzletu člověka v balonu<br />
bratrů Montgolfierů, vzal první aeronaut na světě Jean-François Pilâtre de Rozier<br />
do vzduchu jednoho ze svých přátel. Ten, okouzlen, napsal do novin: „Od tohoto okamžiku<br />
jsem byl přesvědčen, že toto laciné zařízení by muselo mít velký význam pro armádu<br />
– hodilo by se pro zjišťování postavení nepřítele, jeho pohybu, tras přesunu, taktických<br />
záměrů i plánů…“ Jak typické – sotva se nějaký vynález dal alespoň trochu zneužít<br />
ve vojenství, stalo se tak dřív, než začal sloužit k užitku.<br />
Rakouský fyzik<br />
Victor Hess<br />
obklopený<br />
vesničany poté,<br />
co absolvoval<br />
jeden ze svých<br />
výstupů.<br />
První válečné nasazení balonu provedli v červnu<br />
1794 Francouzi proti Rakušanům u belgického<br />
městečka Fleurus – fyzik a kapitán jménem Coutelle<br />
podal francouzskému maršálovi Jeanu Baptistu<br />
Jourdanovi zprávu o situaci na bojišti, jak ji obhlédl<br />
z koše balonu Enterprenant. (Možná i díky tomu dostali<br />
Rakušané na frak.)<br />
Po deseti letech následují nejprve dva výstupy ruského<br />
přírodovědce Jurije Zacharova, který v Petrohradské<br />
akademii prohlásil, že „balony dosud sloužily jen<br />
k nedůstojné atrakci a k honosnému zdolávání rekordů.<br />
Je čas využít jich k seriózní a promyšlené vědecké<br />
práci“. Po souhlasu učených kolegů tento vědec angažuje<br />
zkušeného belgického balonistu Robertsona<br />
avčervnu 1804 s ním vystupuje do výšky asi 2000 metrů.<br />
Vynáší s sebou sadu teploměrů, barometrů a dalších<br />
měřáků. Hlavní součást výstroje však tvořil aparát, jistě<br />
první toho druhu na světě, jímž Zacharov skoro čtyři<br />
hodiny odebíral v jednotlivých výškách vzorky vzduchu.<br />
Akademii pak spolu se svými záznamy a výsledky po -<br />
dal i podrobný popis psychického stavu člověka během<br />
vzdušné plavby.<br />
Ještě téhož léta 1804 se uskutečnily dva obdobné<br />
vzlety v Paříži. Francouzský institut pověřil čerstvého<br />
objevitele jednoho ze zákonů o plynech Josepha Louise<br />
Gay-Lussaca a jeho kolegu fyzika Jeana Baptistu Biota<br />
úkolem změřit změny zemského magnetismu. Badatelé<br />
k tomu použili balon s pozoruhodnou<br />
historií: Napřed sloužil<br />
Napoleonovi při egyptském tažení,<br />
načež ho dostal ministr vnitra,<br />
který ho věnoval matematiku<br />
Laplacemu, a ten ho zase poskytl<br />
vědě.<br />
Gay-Lussac s Biotem vzlétli<br />
v srpnu 1804 v zahradě Muzea<br />
umění a řemesel. S sebou si<br />
uprostřed léta přibrali pár důkladných<br />
kožichů, neboť už se vědělo,<br />
že čím výše, tím chladněji.<br />
Hlavní náklad ovšem tvořily<br />
ab<br />
28<br />
přístroje k měření teploty, tlaku a vlhkosti vzduchu, studiu<br />
zemské gravitace a magnetismu, ke zkoumání lomu<br />
světla. V přesně určenou dobu zaduněl nad zemí výstřel<br />
ze signálního děla a posádka zjišťovala rychlost šíření<br />
zvuku v atmosféře. K tomu ve výšce 1200 m muži vypustili<br />
včelu a ve výšce 3500 m pěnkavu. Ve 4000 metrech<br />
začal balon rotovat, takže svá měření nedokončili. Snad<br />
i proto podnikl v září 1804 Gay-Lussac další výstup. Údaje<br />
o výškách obou letů se různí, minimálně při jednom<br />
výstupu však balon dosáhl nejméně 7376 metrů. Výsledky<br />
také vyvrátily domněnky anglického fyzika Johna<br />
Daltona, že složení vzduchu se s výškou mění.<br />
K<br />
dyž německý zeměpisec Alexander Humboldt<br />
v červnu 1802 vylezl na Chimborazo v Jižní Americe<br />
do tehdy rekordní výšky 5759 metrů, popsal své pocity<br />
následovně: „Začalo nám všem postupně být špatně.<br />
Nutkání k vrhnutí bylo spojeno s určitou mdlobou<br />
a bylo daleko obtížnější než nesnáz dýchati. Také nám<br />
krvácely dásně a rty. Rovněž oční spojivka u všech naběhla<br />
krví…“<br />
Rok nato nám již známý Robertson s kolegou Lhöstem<br />
dosáhli v Hamburku výšky kolem 7000 metrů: „Cítili jsme<br />
jakousi stísněnost a všeobecnou zmalátnělost. Hučení<br />
v uších rostlo, čím víc klesal tlakoměr. Lhöst rovněž jako<br />
já měl opuchlé pysky, krví zalité oči, všechny žíly byly<br />
naběhlé a vystupovaly zase, když jsme je prstem<br />
stlačili. Krev stoupla mému průvodčímu<br />
do hlavy tak, že se mu<br />
klobouk stal příliš úzkým.“<br />
V září 1805 vystoupal první německý<br />
balon vědy. Nesl berlínského<br />
gymnaziálního profesora<br />
Wilhelma Jungla, který po příliš<br />
rychlém výstupu v 5000 metrech<br />
omdlel. Zakrátko praskl obal balonu<br />
a následoval strmý sestup,<br />
spíše pád. Poznáníchtivý kantor<br />
si zachránil život tím, že jakmile<br />
nabyl vědomí, vyhodil duchapřítomně<br />
z koše všechno, co se
Change language