Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

p ř í l o h a A B 7 – 8 / 2 0 1 2
Jednou z překážek, s níž se musí klinický výzkum v Evropě potýkat, je negativní působení směrnice EU
o klinickém testování. Ta byla zavedena, aby zjednodušila a sladila administrativu klinického testování
v Evropské unii nastavením jasných a transparentních postupů. Podle názoru kritiků je však její naplňování
neúměrně zatěžující a drahé. Nebere do úvahy míru rizika, které pacienti podstupují, a současně
zpomaluje realizaci plánovaných testů. Při tvorbě dalších směrnic by se Evropská unie měla o svých
krocích poradit dříve a obšírněji.
Pátým úkolem je vyškolit vyšší počet výzkumníků v základní a klinické mikrobiologii a zamezit snížení
výzkumné základny veterinárního lékařství. Na zkoumání hmyzu a dalších faktorů, které mají vliv na zdraví
obyvatel v kontextu veřejného zdravotnictví, by už nemělo být pohlíženo jako na vzdělání potřebné
jen pro ty, kdo plánují pracovní pobyt v rozvojových zemích.
Posledním úkolem je vývoj nových typů výzkumných infrastruktur a finanční podpora. Vztahy mezi vysokými
školami a mikrobiologickými laboratořemi nemocnic je třeba obnovovat, aby se propojily všechny aspekty boje
proti chorobám – tj. z laboratoře do okolního světa. Situaci by též prospělo vybudovat střediska výzkumu
infekčních chorob: centra excelence, která by zahrnovala epidemiologii, oborová studia, společenské vědy,
matematické modelování, genomiku, bioinformatiku a případně i vývoj léčiv. Je třeba hledat nové způsoby
financování výzkumu. Výzvy musí mít reálné cíle a výsledky výzkumu musí dostat šanci na implementaci.
Expertní rada evropských akademií doporučuje Evropské komisi, aby rozsáhlou oblast veřejného zdravotnictví
a infekčních chorob, se zvláštním zaměřením na translační medicínu, považovala za zásadní výzvu.
Úsilí o zdraví a blahobyt
Farmaceutická výroba patří s přibližně 17 % celkového objemu evropských investic do komerčního výzkumu
a vývoje (VaV) k vedoucím průmyslovým odvětvím v Evropě. Panují však obavy o její budoucnost.
Výdaje na výzkum a vývoj klesají a objevují se známky přesunu farmaceutického trhu do Číny a dalších
ekonomik, které se v Asii formují. Proti infekčním chorobám se vyvíjí méně léků, zvláště proti těm,
které způsobují gramnegativní bakterie. Pokud by nás narůstající rezistence vůči lékům dostala až
do situace před antibiotiky, bylo by obtížné úlohu medicíny obhájit. Abychom takové pohromě předešli,
musí politici zvážit, jak nejlépe povzbudit průmysl k inovacím. Má-li důvěra v průmysl přetrvat, musíme se
vyrovnat s několika problémy, mj. s regulací trhu, cen a s návratností investic. Nové přístupy ke sdílení
rizika prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru, za něž se zasazuje EASAC,
mohou pomoci výzkum a vývoj urychlit; Expertní rada by uvítala, kdyby partnerství vznikalo více.
Expertní rada sestavila rovněž seznam cílů, k nimž by evropský průmysl měl směřovat. Zahrnují rozvoj
diagnostiky, konkrétně nových, levných, rychlých a spolehlivých metod rozpoznávání běžných virových
a bakteriálních patogenů. Nepřesné stanovení diagnózy podněcuje nepřiměřené využívání antibiotik
a nárůst rezistence. Špatně stanovená diagnóza může vést k chybně předepsané léčbě a k plýtvání již tak
omezených prostředků. Překážkou vývoje nových diagnostických metod je neadekvátní aplikace výzkumu,
který je realizován na akademické půdě a v menších společnostech, do komerční sféry. EASAC vítá projekt
Iniciativa pro inovační medicínu, který vyvíjí rychlé mikrobiologické diagnostické testování bez laboratorního
zázemí (point-of-care).
Lepší vzájemné porozumění akademické obce a průmyslu by přineslo povzbuzení také v oblasti léčby,
zvlášť ve vývoji nových léčiv. Političtí činitelé musí nalézt více způsobů, jak podnítit soukromý sektor
k vyšším investicím do inovací, například vytvořením nových pobídek a zjednodušením stávajících směrnic,
aniž by docházelo ke kompromisům ohledně kvality a bezpečnosti. Vývoj nové generace antibiotik je
záležitostí politickou i vědeckou.
Spolu s narůstajícím počtem kmenů, které nabývají odolnost vůči běžně užívaným lékům, zůstává tuberkulóza
i nadále samostatným problémem. Přes oporu, kterou dnes nalézáme ve složitější, dražší a hůře snášené
léčbě, se tuberkulóze nedostává takové pozornosti, jakou by si zasloužila. Jistou naději přináší nedávné
částečné oživení vývoje léků proti tuberkulóze, tuto výzvu však nesmíme podcenit. Rovněž zde vidí EASAC
přednosti nových forem partnerství veřejného a soukromého sektoru ve využívání nových vědeckých poznatků.
Taktéž je třeba vyvinout vakcíny proti novým kmenům chřipky, proti tuberkulóze a HIV (virus lidské imunitní
nedostatečnosti) i proti původcům nových nemocí, například západonilského viru. Abychom vytvořili
strategii veřejného zdravotnictví, která by maximalizovala účinky očkování, potřebujeme inovativní myšlení.
Virus prasečí chřipky H1N1 je zvlášť nebezpečný paradoxně právě proto, že pandemie v roce 2009 měla
relativně mírný průběh. To, že jsme vyvázli, by v nás mohlo živit falešný pocit bezpečí. Poučili jsme se,
ab
VI