Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

ozvíjet infrastrukturu a zavést regulační opatření. Pro dosažení těchto cílů jsou relevantní
mnohá politická témata.
První je organizační: podpořit základní, investigativní výzkum. Ačkoli má Evropa tradici špičkového
výzkumu infekčních chorob, její konkurenceschopnost se sníží, nebudeme-li ji svědomitě podporovat.
Aby se překlenula propast mezi základním výzkumem, který určí zaměření nových léčiv, a studiemi,
jež ověří jejich vědecký či komerční potenciál, je stále nezbytné veřejné financování.
Oblastí výzkumu, jež si zaslouží podporu veřejnosti, je určování nových cílů pro využití vakcín
na molekulární úrovni. Nalézt tyto cíle však vyžaduje značné investice do základního výzkumu. Totéž platí
iovývoji nových antibiotik. K tomu by přispělo studium nových postupů pro boj proti mikrobům,
včetně analýzy způsobů, jakými adherují k buňkám a tkáním, které se chystají osídlit, a mechanismů
jejich sebeobrany. Pravděpodobně by bylo možné narušit chemické signály, jimiž se většina bakterií
mezi sebou dorozumívá a které modulují jejich chování v závislosti na jejich množství (quorum sensing).
Druhým naléhavým úkolem politických činitelů je integrace humánního a veterinárního lékařského
výzkumu. Společně s lépe integrovaným dozorem by umožnila racionálnější využití zdrojů pro sledování
nemocí, vývoj nových lékařských preparátů pro lidi i zvířata a pochopení procesu, jak mikrobi překonávají
mezidruhové hranice. Potřebu integrace podtrhují nové zprávy o výskytu západonilského viru v několika
státech EU, včetně Řecka, Rumunska a Maďarska, stejně jako identifikace nevelké populace komára
egyptského (Aedes aegypti) v Nizozemsku. Tropický druh komára po světě přenáší infekční choroby
– žlutou zimnici a horečku dengue.
Nejsou to jen mikrobi, které je třeba zkoumat; stejně důležité je, abychom lépe rozuměli vlastním návykům.
Třetím naléhavým úkolem je proto prozkoumat lidské chování. Nalézt způsob, jak motivovat lékaře
k racionálnějšímu předepisování antibiotik, a zaměstnance zdravotnických zařízení k důslednějšímu
dodržování hygieny, zvláště rukou. Vědět, jak se lépe připravit na možná ohrožení novými infekcemi
v důsledku klimatických změn. EASAC podporuje propojování databází společenských a přírodních věd,
aby bylo možné předvídat směry vývoje, prověřovat záměry a přispívat do politické debaty.
Čtvrtým politickým úkolem je oživit klinický a translační výzkum, odvětví, jež ve veřejném sektoru EU nemá
dostatečnou kapacitu. Napomohla by identifikace nových biomarkerů – zástupných indikátorů infekce
a ochrany. Například klinické testování vakcín, má-li být měření jejich preventivních účinků efektivní,
musí být rozsáhlé, dlouhodobé a zákonitě i nákladné. Způsob, jak zkrátit dobu vývoje a testování vakcín
a usnadnit tak celý proces, spočívá v tom, že nalezneme vhodné biomarkery, které lze zkoumat a měřit,
aniž by se muselo čekat, až se objeví pacienti s viditelnými příznaky klinicky rozvinuté choroby.
Foto: Archiv Power and Syred/Science Photo Library
Klíště obecné, nositel původců infekcí na kolorovaném snímku
z elektronového mikroskopu
V ab