Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

p ř í l o h a A B 7 – 8 / 2 0 1 2
Foto: Archiv Science Photo Library
Virus prasečí chřipky H1N1 na kolorovaném snímku z elektronového mikroskopu
Splnění uvedených úkolů závisí nejen na standardizaci, ale i na vytvoření sítě, v ideálním případě
mezi řetězci referenčních laboratoří napříč EU i mimo ni, která by v reálném čase dokázala
komunikovat s Evropským střediskem prevence a kontroly nemocí. Moderními systémy však všechny
členské státy EU nedisponují, o přistupujících státech a sousedních zemích nemluvě. Rovněž nemají
patřičně vyškolené mikrobiology, kteří by na místní úrovni provedli nezbytnou práci.
V péči o pacienta a ve výzkumu hrají roli také spolehlivé a úplné databáze. Záznamy o tom,
co se může jevit jako nevýznamná odlišnost virových kmenů na molekulární úrovni, pomohou zjistit,
jestli to bude mít pro konkrétního pacienta důsledky. Fungovat to může jen v případě, že všechny laboratoře
budou používat konsistentní, ověřitelné a srovnatelné diagnostické metody. Úplné záznamy o pacientovi
mohou přispět ke zlepšení přístupů pro studium účinnosti léků a k předvídání míry rezistence
v budoucnosti. Pokud lze nejrůznější databáze propojovat a srovnávat, budou přípravy na nová nebezpečí
účinnější (například na změny klimatu).
Shromažďování údajů může pomoci některým skupinám lidí, např. přistěhovalcům, kteří jsou rizikem
infekčních onemocnění nadprůměrně ohroženi. Sezónní stěhování za prací, kdy občané z postsovětských
a dalších východoevropských zemí pracují v zahraničí a pravidelně cestují, s sebou přináší nebezpečí
šíření např. tuberkulózy odolné vůči léčivům. Nutno připomenout, že Evropská unie produkuje
více než 19 % celosvětové dopravy a je zde deset nejvíce propojených měst na světě.
Tak jako infekční choroba nezná zeměpisné hranice, nedělá někdy rozdíl ani mezi lidmi a zvířaty; infekce
přenosné mezi nimi se nazývají zoonózy. Dojde-li k nákaze, přenese se i jejich odolnost vůči antibiotikům.
Multirezistentní bakterie, škodlivé i ty neškodné, se běžně vyskytují u domácích zvířat po celé Evropě.
Pravděpodobnost úspěšného vypořádání s těmito problémy tak bude vyšší, budou-li veřejné zdravotnictví
a veterinární lékaři intenzivněji spolupracovat při zdravotnickém dozoru i v dalších oblastech.
Posílení vědy
Krátkodobé cíle, například zlepšení zdravotnického dozoru, lze splnit pouze tehdy, zajistí-li politici
nezbytnou podporu infrastruktury, vzdělávání a zejména soustavného výzkumu, včetně toho,
který je zapotřebí k porozumění dynamiky onemocnění. Mnoho vědeckých programů, od základního
po translační výzkum, které potřebují přenést vědecké výsledky z laboratoří do klinické praxe,
je trvale vázáno na dobře finančně zajištěná vědecká pracoviště. EASAC plní svou úlohu v určování oblastí
dlouhodobého výzkumu tam, kde jsou mezery v databázi a kde jsou příležitosti získat nové poznatky.
Aby mohla věda přispět k pokroku, je třeba obnovit závazky výzkumu: objasnit a vytyčit priority,
ab
IV