Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

tuberkulózou, jejichž přístup k lékařské péči může být kvůli postoji veřejnosti omezen. Pokud je s fakty
obeznámeno jen málo lidí, kteří navíc působí především v akademické sféře, mohou mít politici potíže
zformulovat záměry tak, aby byly racionálně podložené a přiměřené, ale také veřejně přijatelné.
Nová studie se odvolává na poznatky různých vědeckých disciplín, z nichž v průběhu šesti let vyplynulo
několik klíčových priorit. Ty mají pomoci porozumět vzniku a průběhu nemoci, koordinovat dozor nad ní,
podporovat základní výzkum, vyškolit novou generaci vědců a odstranit překážky na cestě k inovacím.
Třebaže se již mnoho věcí podařilo vykonat, je Expertní rada přesvědčena, že stále čelíme mnoha výzvám.
Zpráva v následující části identifikuje a hodnotí ty největší z nich.
Znalost faktů
Sběr a uchovávání údajů o infekčních chorobách, informací, kdo a čím se nakazil, či o množství nakažených,
není zřejmě nic úchvatného. Je to ale základ, na němž stojí zdravotnictví a zdravotní politika.
Neúplná nebo nepřesná data vedou k nekoncepční zdravotní politice a ke zdravotnictví, které selže
buď v prevenci, v léčbě nemoci nebo v obojím. Vytvoření celoevropské databáze šíření chorob závisí
na přijetí standardizovaných metod sběru dat a jejich interpretace. Některé předchozí studie Expertní rady
odhalily slabiny systému a nedostatečné zdroje v některých nových členských zemích Evropské unie.
Stav se zlepšil vytvořením celoevropských dozorčích sítí přenosných chorob pod vedením
Evropského střediska prevence a kontroly nemocí (ECDC) a Světové zdravotnické organizace (WHO).
Pokusy odhadnout skutečný počet infekcí, jimiž se pacienti nakazili např. v nemocnici, ukázaly,
že ne všechna opatření učiněná pro sběr informací jsou dostatečná.
Expertní rada v minulosti zdůrazňovala, že je třeba zlepšit systémy zdravotního dozoru, aby byly dostatečně
flexibilní a aby se nové hrozby odhalily, jakmile se objeví. Povaha infekčních chorob se soustavně vyvíjí
a seznam pravidelně sledovaných infekcí je nutné revidovat. To samé lze říct i o stále proměnlivé rezistenci
vůči antibiotikům a pravděpodobně to bude platit i o léčivech proti virovým onemocněním a plísním.
Abychom se v budoucnu ubránili bioterorismu, bude potřeba fungující zázemí. Úspěch může záviset
na zkušenostech nabytých při pozorování nových infekcí, jež se přirozeně objevují. Pozdní identifikace viru
chikungunya způsobujícího horečku, bolesti hlavy a kloubů, krvácení z nosu a dásní, který v Evropě
přenáší tropický komár tygrovaný, Aedes albopictus, pobídla ke zvýšené pozornosti.
Podle Evropského střediska prevence a kontroly nemocí by tato infekce mohla opakovaně propuknout
ivjiných částech Evropy.
Foto: Archiv Science Photo Library
Bakterie tuberkulózy infikující makrofág na kolorovaném snímku
z elektronového mikroskopu
III ab