Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

p ř í l o h a A B 7 – 8 / 2 0 1 2
Foto: Archiv AMI Images/Science Photo Library
Bakterie E. coli na kolorovaném snímku z elektronového mikroskopu
Ve 20. století jsme ve společnosti, ve vědě i v medicíně zaznamenali mnoho změn, které Evropany
zbavily pohrom způsobených infekčními chorobami, a to v rozsahu pro naše praprarodiče
nepředstavitelném. Koncem 50. let se dokonce zdálo, že antibiotika ve spojení se zásadami
veřejného zdravotnictví, včetně pravidelného očkování, pošlou většinu infekčních chorob do propadliště
dějin. Mladí lékaři, kteří v tomto oboru plánovali kariéru, bývali občas varováni, aby si to rozmysleli,
protože jejich služeb prý již brzy nebude zapotřebí.
Během následujících dvou dekád bylo ale stále více zřejmé, že prohlášení o konečném vítězství nad infekcemi
byla předčasná. Navzdory úspěchu, který Evropa zaznamenala v prevenci různých chorob, jako jsou záškrt,
tetanus, žloutenka typu B a následné očkovací programy proti meningitidě a lidskému papillomaviru (příčina
rakoviny děložního čípku), je přenosným chorobám přičítáno kolem 10 % z celkového počtu onemocnění.
Optimisté, kteří se před padesáti lety pokoušeli předvídat vývoj, přehlédli či nedostatečně zvážili několik
důležitých faktorů, a to nové infekční mikroorganismy, zejména ty přenosné ze zvířat na člověka; případy
nových mutací chřipkového viru; nové případy infekcí, které byly již na ústupu – například tuberkulózy;
důsledky nárůstu migrace, cestování a globalizace a skutečnou, třebaže dosud neuskutečněnou, hrozbu
bioterorismu. Navzdory předchozímu varování Alexandra Fleminga, objevitele prvního antibiotika,
nepochopili důsledky rezistence vůči antibiotikům, jež pro zdravotnictví a hospodářství Evropské unie
představují obrovskou zátěž. Poslední údaje ukazují, že rezistence stále narůstá a téměř 400 000 pacientů
je ročně infikováno bakteriemi, které odolávají širokospektrálním antibiotikům.
Kromě nadužívání těchto léků, jež podporuje rozvoj rezistence, se hrozba zvyšuje nárůstem lékařské
turistiky (cestování za operacemi – obvykle na plastickou chirurgii) umožňující rychlé šíření rezistentních
bakterií z Asie do Evropy.
Proč se Expertní rada tímto problémem zabývá
Proč by to mělo zajímat veřejnost
Infekční choroby neznají hranic a nelze proti nim bojovat pouze na místní či národní úrovni.
Když Expertní rada v roce 2001 vznikla za účelem poskytovat evropským politickým činitelům poradenství,
stalo se téma infekčních chorob součástí jejího programu.
Náročného úkolu se mohli zhostit pouze profesionálové v oborech zdravotnictví, přírodovědy a hygieny.
Ze zkušenosti však víme, že právě veřejné mínění může být rozhodující, ať už ku prospěchu věci,
nebo naopak. Problematika zahrnuje imunizační strategie, připravenost na klimatické změny a na zdravotní
hrozby nových infekcí, stigmatizace či přijímání vysoce rizikových skupin, např. přistěhovalců nakažených
ab
II