Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
t r i b u n a<br />
JAK DÁL V DOKTORSKÉM STUDIU<br />
V ČESKÉ REPUBLICE<br />
ILUSTRAČNÍ FOTO: STANISLAVA KYSELOVÁ, AKADEMICKÝ BULLETIN<br />
Není tím úplně likvidována<br />
funkce školitele, váha se<br />
ale přenáší na formální vzdělávání<br />
ve větších celcích. Vůdčí<br />
úlohu v tomto směru má ve Velké<br />
Británii Rada inženýrských<br />
a fyzikálních věd (EPSRC), jedna<br />
z britských grantových agentur,<br />
jež v současnosti financuje více než 50 takových<br />
školicích center doktorandů (doctoral training centre).<br />
Princip není neznámý; v Německu existuje již mnoho<br />
let vzdělávání doktorandů ve formě tzv. Graduiertenkollegs,<br />
což bychom mohli volně přeložit jako „školicí<br />
centra výzkumu“. Na německých univerzitách financuje<br />
několik set takových center hlavní německá grantová<br />
agentura DFG (Deutsche Forschung Gemeinschaft);<br />
grantové prostředky lze získat maximálně na devět<br />
let. Jinou formu vzdělávání doktorandů v Německu<br />
představují tzv. Mezinárodní výzkumné Max-Planck<br />
školy, které společně provozují ústavy Maxe Plancka<br />
a německé univerzity. V současnosti jich je v Německu<br />
66 a jejich specifickým rysem je účast až jedné poloviny<br />
Ph.D. studentů ze zahraničí. Podobné příklady<br />
intenzivního vzdělávání Ph.D. studentů bychom nalezli<br />
v mnoha evropských zemích. Uveďme příklad alespoň<br />
jedné z velmi úspěšných výzkumných institucí – Karolinska<br />
Institutet ve Švédsku. Tato lékařská univerzita,<br />
jak se sama označuje, vytváří specializované výchovné<br />
a výukové programy doktorandů, kteří se jednak po<br />
mnoho týdnů v roce školí ve společných předepsaných<br />
kurzech, jednak se samozřejmě zabývají výzkumnou<br />
prací pod vedením svého školitele.<br />
Jaká je situace u nás V České republice se Ph.D.<br />
studia účastní téměř 30 tisíc doktorandů. Toto číslo<br />
je srovnatelné s jinými evropskými zeměmi, pokud<br />
vezmeme v úvahu počet obyvatel jednotlivých zemí.<br />
ab<br />
16<br />
Dubnové číslo časopisu Nature 484, No 7392 přineslo<br />
článek PhDs leave the ivory tower, který popisuje<br />
pozoruhodnou situaci ve Velké Británii, kde se některé<br />
grantové agentury rozhodly nahradit tradiční formy<br />
vzdělávání doktorandů skupinovým vzděláváním ve formě<br />
center či škol. Znamená to určitý odklon od klasického<br />
způsobu Ph.D. vzdělávání, kdy je doktorand úzce navázán<br />
pouze na svého školitele; v novém systému je dominantnější<br />
jeho náležitost k doktorskému centru,<br />
kde se mu dostává poměrně širokého vzdělání.<br />
Problém je spíše v kvalitě vzdělávání. Nechci přímo<br />
tvrdit, že by byla špatná, ale rozhodně není v mnoha<br />
případech dostatečně kvalitní. Bez skutečně kvalitního<br />
vzdělávání doktorandů nepokročíme ve světě vědy<br />
do čelných pozic a je možné, že naše věda bude<br />
stagnovat. Zdokonalené vzdělávání doktorandů jsme<br />
se snažili zavést ve formě tzv. doktorandských grantů<br />
v Grantové agentuře ČR počínaje rokem 2002. Tato<br />
forma vzdělávání však byla po deseti letech praxe zrušena<br />
a celý systém se vrátil k původnímu modelu úzké<br />
vazby doktorand-školitel. Je možné, že kvalita vzdělávání<br />
v těchto doktorských grantech nebyla dostatečná,<br />
aby opravňovala k jejich existenci. V takovém případě<br />
bych však očekával diskusi, jak je nahradit, a obecně<br />
řečeno jak dosáhnout zdokonalení našeho doktorského<br />
vzdělávání, abychom se v tomto směru stali v Evropě<br />
konkurenceschopnými. Zdá se však, že tato situace<br />
nikoho neznepokojuje.<br />
Jiný příklad ze stejné oblasti vědeckého života je náš<br />
vztah ke vzdělávání Ph.D. studentů v obecných principech<br />
vědecké práce. Kurzy, v nichž se studenti seznamují<br />
s principy vědeckého sdělení, rétoriky, vědecké<br />
etiky, principy grantového procesu a dalšími závažnými<br />
otázkami vědecké práce, nalézají jen malé porozumění<br />
v rozvětvené vědecké obci, zejména v Praze. <strong>Akademie</strong><br />
věd ČR organizuje od roku 2004 týdenní Kurzy<br />
základů vědecké práce, jejichž náplň směřuje právě ke<br />
vzdělávání ve výše uvedených tematikách. Zájem o ně<br />
není zejména ze samotných ústavů AV ČR veliký, a tak<br />
je obvykle absolvuje ročně asi 150 Ph.D. studentů, kteří<br />
se ve větší míře rekrutují z řad těch, jež mají školitele<br />
na vysokých školách. Odlišná situace je v Brně, kde<br />
<strong>Akademie</strong> věd organizuje kurzy od roku 2005. Lektoři<br />
brněnských i pražských kurzů jsou jak z ústavů AV ČR,<br />
tak z vysokých škol. V loňském roce v Brně absolvovalo<br />
kurzy, které se v poslední době konají pravidelně<br />
v moderní posluchárně Ústavu přístrojové techniky
Change language