Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

zvolení do zemského sněmu. V připomínce této politické
části jejího života charakterizoval Luboš Velek z MÚA
AV ČR dobové poměry v mladočeské straně, objasnil
okolnosti vedoucí k získání poslaneckého mandátu
a reakce, jež volba vyvolala u veřejnosti i v politických
kruzích. Další stránky života a činnosti Boženy Vikové-
-Kunětické přiblížily Hana Železná (Státní oblastní archiv,
Třeboň) a Petra Ježková (Divadelní ústav, Praha), jejíž
příspěvek doložil význam Vikové-Kunětické pro české divadelnictví,
který je v současnosti vnímán jen okrajově.
V bloku Významné osobnosti a některé ze vzdělávacích
aktivit českého ženského občanského hnutí se objevila témata
spjatá s 19. stoletím. S velkým zájmem se setkal referát
Mileny Secké (Náprstkovo muzeum, Praha), která
připomněla méně známou činnost spojenou s rodinou Náprstkových
– pořádání tzv. dýchánků pro dělné ženy, organizovaných
Josefou Náprstkovou. Marie Bahenská (MÚA
AV ČR) se zabývala dobročinnou prací představitelek ženského
měšťanského hnutí; v této souvislosti zdůraznila
velké zásluhy žen z rodiny Palackých a Riegrových. Na
příkladech smýšlení Terézy Novákové a Renáty Tyršové
dokládala Irena Štěpánová (Filozofická fakulta UK, Praha)
rozdílné postoje žen vůči možnému zapojení do politiky
a naznačila také, jaké skutečnosti
tuto snahu limitovaly –
letité tradice, úroveň vzdělání,
péče o děti.
Jednání prvního dne uzavřel
blok Od aktivismu k politice, v jehož
rámci se Jitka Gelnarová
(Fakulta sociálních věd UK, Praha)
zaměřila na diskursy, jež se
odvíjely v měšťanském a dělnickém
ženském hnutí. Gabriella
Hauch (Universität Wien) připravila biograficky orientovaný
příspěvek zabývající se politickou kariérou Therese
Schlesinger, Jana Malínská (MÚA AV ČR) se pro změnu
věnovala utváření vztahů mužů a žen v České straně pokrokové
na příkladu Olgy Stránské-Absolonové, která byla
v červnu roku 1908 kooptována do výkonného výboru,
nejvyššího stranického orgánu. Na referát Pavla Cibulky
(Historický ústav AV ČR, Brno), jenž ozřejmil pokusy zapojit
ženy do politické činnosti Německé pokrokové strany
na Moravě před první světovou válkou, navázala
Marta Dobrotková (Trnavská univerzita), která sledovala
aktivity slovenských žen žijících v letech 1890–1918 ve
Spojených státech amerických. Závěrem vystoupila
Marie L. Neudorflová, jež informovala o reflektování
anglosaské politické zkušenosti českými ženami.
V
druhém dnu se pozornost referentů zaměřila na
politické a nepolitické aktivity žen v době první
Československé a Rakouské republiky. Referáty zachytily
především dění ve 20. století a jejich autoři je
koncipovali jako biografické medailony nebo metodologické
a komparativní studie.
Byly československé a rakouské političky kolegyněmi
politiků, nebo hájily ryze ženské zájmy Převažovala
u poslankyň a senátorek stranická disciplína, či bylo
možné vytvořit podmínky pro zformování tzv. ženské lobby
napříč politickými stranami To jsou jen některé z mnoha
problematických otázek, jež zazněly a na něž diskutéři
hledali odpovědi. Vzhledem k přítomnosti zahraničních
hostů z Rakouska a Slovenska bylo možné vnímat přesahy
ženské aktivity mimo hranice Čech a Moravy, přitom
však stále v rámci bývalé monarchie. Jak připomněly některé
z referátů, mnohé otázky a problémy, které ženy řešily,
k sobě měly přes hranice nových států velice blízko
a dařilo se je projednávat i na mezinárodním fóru.
Blok Politička z povolání! uvedla komparace Karola
Hollého (Slovenská akademie věd, Bratislava) o limitech
spolupráce slovenských a českých žen na přelomu
19. a 20. století. Dana Musilová
(Filozofická fakulta UHK) poté porovnala
podmínky pro „zrod političky“
v Československé a Rakouské
republice. Jiří Malínský
(Masarykova demokratická akademie,
Praha) seznámil posluchače
s životními a politickými
osudy reformní komunistické
političky Marie Švermové. Peripetiemi
politického života agrárnické
a komunistické političky Anny Mrskošové se zabýval
Michal Pehr (MÚA AV ČR); blok uzavřel Ján Mojdis (Prešovská
univerzita), který představil slovenskou historičku,
překladatelku a političku Helenu Turcerovou-Devečkovou.
V sekci Veřejné aktivity žen v letech 1918–1938 zazněl
referát o nepolitické politice Marie Majerové, který
připravila Dana Hůlková-Nývltová (Ústav jazykové a odborné
přípravy UK, Praha). Jana Burešová (Filozofická
fakulta UP, Olomouc) představila cíle veřejné práce katolických
ženských spolků v době první Československé
republiky a Birgitta Bader-Zaar (Universität Wien) obeznámila
s pokusy občansko-liberálního ženského hnutí
participovat na politickém dění v Rakouské republice.
V posledním referátu Hana Havlůjová (Pedagogická fakulta
UK, Praha) promluvila o politické roli žen v předválečném
Československu a o spolupráci českých žen
v rámci mezinárodních ženských organizací.
Konference ukázala, že nedílnou a rovnocennou
součástí politických dějin střední Evropy jsou i ženské
aktivity, ať již jsou pojmenovány přímo politická činnost
nebo jiným výrazem, jehož obsahová náplň však s politikou
velmi úzce souvisela a dodnes souvisí. ■
MARIE BAHENSKÁ a JANA MALÍNSKÁ,
Masarykův ústav a Archiv AV ČR, v. v. i.
11 ab
Konference
se uskutečnila
pod záštitou
předsedkyně
Poslanecké
sněmovny PČR
Miroslavy
Němcové.