Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

v ě d a a v ý z k u m
FOTO: STANISLAVA KYSELOVÁ, AKADEMICKÝ BULLETIN
Ethnological Sciences – CUA IUAES) v roli nadnárodního
pořadatele. S IUAES je česká etnologická
a antropologická obec spjata vedle přímých meziosobních
vztahů též prostřednictvím Národního komitétu
antropologických a etnologických věd při Akademii
věd ČR. Ideovou oporu poskytl i program
UNESCO – MOST (Management of Social Transformations),
který se soustřeďuje na problematiku řízení,
respektive usměrňování společenských změn. Cílem
je podporovat výzkum sociálních změn a zdokonalovat
mechanismy, aby se prozkoumané skutečnosti
dostaly do míst, odkud se společnost řídí, tj. k rozhodovacím
orgánům a dalším subjektům mocensko-politických
vztahů. Etnologický ústav s MOST dlouhodobě
spolupracuje a integrace MOST do projektu měla
pomoci propagovat tento pozoruhodný program
v České republice; účastníky s ním seznámila členka
Scientific Advisory Committee programu Zdenka
Mansfeldová, která na konferenci též zastupovala
Radu pro zahraniční styky AV ČR.
Jak poznamenal Zygmunt Bauman, globalizace
nejen spojuje, ale i rozděluje; rozděluje, právě když
spojuje. Na konferenci s touto myšlenkou pracoval
prof. Henk Pauw (Nelson Mandela Metropolitan University,
Port Elizabeth), když uvažoval o současných
migrantech do jihoafrických měst, kteří se dávají do
pohybu v souvislosti s globálními ekonomickými, politickými
i hodnotovými podněty, aby se v novém prostředí
stali segregovanou menšinou vystavenou xenofobním
reakcím. V této souvislosti hovořil zejména
o Somálcích; oproti Jihoafričanům jsou chudí, přicházejí
z technologicky méně rozvinutých území a jsou stereotypizováni
jako lidé nebezpeční, kteří mohou páchat
kriminální činy, a současně jako představitelé tradiční
kultury. Obdobnou stereotypizaci najdeme po celém
světě. Podobný obraz představila Penny Koutrolikou
(Department of Planning and Regional Development,
ab
8
University of Thessaly) na základě pozorování v řeckých
městech. Téma takovéto stereotypizace ale nalezneme
ivméně očekávaných souvislostech. László
Kürti (Institute of Political Science, University of
Miskolc) popsal obdobné stereotypy poskytované
prostřednictvím doporučení turistům ze západních
států Evropy a USA. Jsou dostupné na stránkách ministerstev
zahraničí a cestovních kanceláří pro ty,
kteří se rozhodli cestovat do střední a východní Evropy.
Česká republika, Polsko, Maďarsko a další státy
jsou zde spojovány s obdobnými identifikátory, jaké
pro prostředí imigrantů do jižní Afriky představil Henk
Pauw. Globalizované stereotypy aplikované na velmi
odlišné lokální situace jsou tématem nesporně podnětným
a zachytitelným jen v rámci rozsáhlé diskuse
a součinnosti.
S migracemi souvisí diverzita ekonomického chování
skupin a neformální ekonomika, jíž se v italském
prostředí věnoval Italo Pardo (University of Kent).
Ekonomické motivace chování studovala také Petra
Ezzedine (Fakulta humanitních studií UK) na příkladu
ukrajinských migrantek do ČR. Téma ekonomických
aktivit podnětně kombinovala s problematikou genderu
a rodinného života. Dosah, jaký bude mít masivní
pracovní migrace na vývoj rodiny v některých zemích
a na vzorce pro výchovu dětí a další aspekty rodinného
života, ještě není dostatečně prozkoumán. Již
dnes je však patrné, že ukrajinské neúplné rodiny
v oblastech s velkou pracovní migrací prožívají podobné
situace jako neúplné rodiny postižené ztrátou
vlastních členů v období druhé světové války.
Významným tématem je také způsob, jakým migrace
mění vzhled města, každodennost obyvatel
ve městě a jejich chování. Již na počátku 90. let například
holandští antropologové města v čele s Lodevijkem
Bruntem upozorňovali, jak kupříkladu zvýšený
strach z kriminality spojený s přítomností migračních
skupin mění chování lidí v holandských městech vůči
sobě navzájem, jak ovlivňuje jejich zvyky, trasy, kterými
se ve městě pohybují, i předměty, jež s sebou do
města berou. Vedle negativ lze stejným způsobem
sledovat i pozitiva. Diverzita skupin přináší rozšířenou
nabídku zboží, služeb, stravovacích možností, způsobů
využití veřejných prostor atd. Na tento aspekt migrace
na konferenci upozornil Jerome Krase (Brooklyn
College, The City University of New York) při popisech
chování jednotlivých kulturně determinovatelných
skupin na newyorské ulici. Jejich vkus i oblíbené
zábavy v sobě nesou někdy potenci kooperace, někdy
naopak konfliktu. Podobné téma řešila Giuliana
Prato (University of Kent), tentokrát však v prostředí
bouřlivě se rozvíjející albánské Tirany. Ta po pádu komunistického
režimu a pod náporem imigrantů z kulturně
diverzifikovaného albánského venkova téměř
kolabovala.