SOU OBÉ ĚJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

330 Soudobé dějiny XVI / 2–3
V Občanské demokratické straně panoval v letech 1998 až 2004 poněkud jiný rozpor
než kdysi na počátku její existence. Poslanci a senátoři měli zásadní zásluhy
na prodloužení platnosti lustračního zákona v roce 2001, na zákonných úpravách
zpřístupňujících dále dokumenty Státní bezpečnosti či na odškodnění obětí z roku
1968. Výkonná rada jejich strany však za celou dobu pouze formálně deklarovala,
že takové zákony jsou „součástí našeho vyrovnávání se s komunistickou totalitní
minulostí“. 52 Koncepční promýšlení ani emocionální podpora se nekonaly. Naopak
nápadné novum představovalo to, jak se – postupem času pravidelně – začala
položka „vyrovnání s minulostí“ vyskytovat v usneseních kongresů ODS. Oproti
počátku devadesátých let ovšem už nevycházela z potíží regionálních aktivistů,
nýbrž z centra.
V závěru minulého desetiletí se totiž rozšířenou komunální strategií, jak čelit
vlastnímu omezenému koaličnímu potenciálu, staly koalice Občanské demokratické
strany a Komunistické strany Čech a Moravy v radách obecních zastupitelstev.
Ovšem i když se pak izolovanost ODS v polovině další dekády prolomila,
tyto komunální koalice fungovaly dál. Usnesení desátého (libereckého) kongresu
z prosince 1999 se proto snažilo uvnitř strany závazně zakotvit škodlivost KSČM:
„Kongres konstatuje, že česká společnost se stále ještě nedokázala vyrovnat se svou
minulostí. (…) Přetrvává existence komunistické strany, která nijak nezměnila
svou ideologii ani cíle, ba dokonce ani název, natož aby projevila sebemenší lítost
nad zločiny, které v době své vlády napáchala. (…) Kongres ODS vyzývá všechny
organizace ODS, aby učinily vše pro soustavnou izolaci komunistů ve svých regionech
a při každé příležitosti důsledně poukazovaly na jejich hanebnou minulost
a pro demokracii nebezpečnou přítomnost. (…) Kongres ODS odsuzuje setrvání
členů své strany v koalicích na těch radnicích, do nichž vstoupili s vědomím, že
budou koaličními partnery KSČM a dosud jimi jsou.“ 53 Následující kongresy pak
opakovaně v usneseních upozorňovaly, že usnesení libereckého kongresu ve věci
vztahu mezi ODS a KSČM zůstává i nadále v platnosti. 54
Je to poprvé, co zmínky o komunismu vůbec nějak mířily také dovnitř Občanské
demokratické strany. Naopak druhá pravidelná součást kongresových výstupů
týkající se komunismu se vyznačovala racionálně zvolenou povrchností, pouhým
zaklínáním se vůlí po „úplném vyrovnání“. Od kongresu v roce 2003 pronášela
v rámci úvodních kongresových vystoupení pravidelně svou zdravici předsedkyně
Konfederace politických vězňů Naděžda Kavalírová, díky jejíž přítomnosti se ODS
52 Viz např. tisková zpráva ze 7.12.2001 nebo usnesení výkonné rady z 20.8.2001 (viz
www.ods.cz).
53 Usnesení X. kongresu ODS, 5.12.1999 (viz tamtéž).
54 Viz např. Usnesení XII. kongresu ODS, 13.–15.12.2002; Usnesení XIV. kongresu ODS,
22.–23.11.2003 (zde se hovoří o „komunálním socialismu“). Oba dokumenty jsou dostupné
tamtéž.