SOU OBÉ ĚJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

Poněkud tradiční rozchod s minulostí 329
dá nové posuny, nýbrž se hlásí k vlastní podobě reformy, obhajuje ji a hodlá v ní
pokračovat. Obsahují-li jednotlivé tematické kapitoly vždy i oddíl „Od minulosti
po současnost“, týká se pouze úspěchů dosažených v dané oblasti od roku 1989.
V projevu na předvolební konferenci v březnu 1996 dokonce Václav Klaus prohlašuje:
chtěli jsme budovat společnost, „která se definitivně rozejde se svou komunistickou
minulostí“; tomuto rozchodu „jsme my říkali transformace“. 50 Komunismus
definitivně není.
Paměť se vrací
Období let 1998 a 1999 pojímá současný ředitel Ústavu pro studium totalitních
režimů (ÚSTR) Pavel Žáček ve svém článku „Role ODS při překonávání komunistické
minulosti“ primárně jako krizi Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů
komunismu (ÚDV). 51 Popisuje zaujatost kontrol poslaných na úřad tehdejším sociálnědemokratickým
ministrem vnitra Václavem Grulichem, oslabování pravomocí
ÚDV a podobně, což ovšem mělo za následek aktivizaci poslanců a senátorů Občanské
demokratické strany v otázkách prodloužení promlčecích lhůt pro zločiny
komunismu, prvního návrhu Památníku doby nesvobody a návrhu zákona o zpřístupnění
svazků vzniklých činností Státní bezpečnosti. Jen mimochodem uvádí, že
některé ze zákonných úprav vlastně vytvořili poslanci Unie svobody, jiné vznikly
napříč senátními kluby – a neříká, že o přijetí obdobných norem z řad ODS usilovalo
jen několik stále stejných jednotlivců (vedle Marka Bendy a dalších poslanců
či senátorů pocházejících z někdejší Křesťanskodemokratické strany to byla Alena
Páralová, Dagmar Lastovecká, Jiří Liška, Tomáš Julínek a Mirek Topolánek). Žáček
však vidí závažný posun a novou dynamiku.
Archiválie přitom vyprávějí poněkud jiný příběh: ústředí Občanské demokratické
strany k tématu nevydalo jedinou tiskovou zprávu, výkonné rady se problematice
komunistické minulosti několik let nevěnovaly na svých jednáních ani v usneseních
– to je ostatně důkaz rezignace vrstev regionálních politiků, kteří byli původně
zdrojem tlaku na centrum, aby se komunistickou minulostí, respektive přítomností
zabývalo. Občanská demokratická strana nikdy nepřipustila, že by svou účastí
v opoziční smlouvě se sociální demokracií byla za krizi Úřadu vyšetřování a dokumentace
zločinů komunismu spoluzodpovědná, a třeba v aféře s neudělením státního
vyznamenání vídeňskému starostovi Helmutu Zilkovi se rozhodně distancovala
od Václava Bendy. Zbyly jen strašidelné obrazy návratu komunistické minulosti,
využívané proti politikám sociálních demokratů či Evropské unie.
50 AHK ODS, f. Výkonné rady 1996, k. 1, Výkonná rada 30.3.1996, Projev Václava Klause na
předvolební konferenci v Brně.
51 ŽÁČEK, Pavel: Role ODS při překonávání komunistické minulosti. In: BALÍK, S. a kol. (ed.):
Občanská demokratická strana a česká politika, s. 195–213 (viz pozn. 1).