SOU OBà ÄJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
SOU OBà ÄJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
SOU OBà ÄJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
326 Soudobé dějiny XVI / 2–3<br />
s kulturní hodnotou („s výjimkou kulturních památek celonárodního významu,<br />
spojených s českou státností, jako např. svatovítská katedrála“), často navíc s věcným<br />
břemenem zachování stávajícího využití; vydávat se tak rozhodně neměla zemědělská<br />
a lesní půda, rybníky a podobně. 41 Také podmiňování církevních restitucí<br />
přijetím dalších zákonů (o církvích, o památkové péči) mělo restituce zpomalit či<br />
znemožnit. Postupně se podmínkou realizace restitucí stává přijetí principu takzvané<br />
restituční tečky ve formě posttransformačního zákona, který „bude textově<br />
jednoduchou a rezolutní tečkou za návraty do minulosti, ať už v podobě rehabilitací<br />
nebo zmírňování křivd; stát v zájmu právní jistoty občanů i jiných subjektů<br />
a stabilizace vlastnických vztahů již nebude realizovat žádné další legislativní ani<br />
exekutivní kroky, které by řešily křivdy minulosti; generální ustanovení, kterým,<br />
s výjimkou nároků vznesených podle platných zákonů, pozbývají účinnosti všechny<br />
‘blokační paragrafy’. (…) [Zákon umožní:] zakotvení vlastnických jistot, zejména<br />
u ‘blokovaného’ majetku obcí; vládou <strong>pro</strong>vedenou privatizaci dosud ‘blokovaného’<br />
majetku.“ 42 Po neúspěchu těchto jednání se po několika letech ODS vrátila k pojímání<br />
církevních restitucí jako komplexního řešení financování církví. Primárním<br />
ohledem ODS v celém dohadování o církevních restitucích bylo hladké fungování<br />
ekonomiky. Náprava křivd byla jednoznačně pouze zvnějšku vnášenou, nuceně<br />
přijímanou vedlejší hodnotou.<br />
Komunismus není<br />
Jak bylo výše naznačeno, přinesla polovina devadesátých let novou vlnu zájmu<br />
o jasnější formulaci ideologie Občanské demokratické strany a s ní i vztahu ke komunistické<br />
minulosti. Již na pátém kongresu ODS v roce 1994, ale zcela zřetelně<br />
pak na šestém kongresu, konaném o rok později v Hradci Králové, <strong>pro</strong>bublával<br />
odpor vůči Klausovým argumentačním figurám, které svým ztotožňováním levice,<br />
antikomunismu i lecčeho dalšího zatemňovaly, co je vlastně na vztahu ke komunistické<br />
minulosti podstatné.<br />
Sám Klaus ve svém hradeckém kongresovém <strong>pro</strong>jevu i v rozhovoru <strong>pro</strong> kongresový<br />
bulletin odmítl formulovat českou státní ideu či poslání s poukazem na étos<br />
transformace jako jedinou smysluplnou vůdčí ideu současnosti. Naším posláním<br />
v současném světě je podle něj sdělovat zkušenost z nesvobody jakožto „zkušenost<br />
s kolektivistickým, etatistickým režimem“. Reflexe osobní účasti na komunismu<br />
byla znovu vyloučena. 43 S polemikou s tímto pojetím, nazvanou „Učíme se sami<br />
sobě dívat do tváře“, vystoupil v politické diskusi na témže kongresu bývalý di-<br />
41 Tamtéž, Návrh ODS k církevním restitucím.<br />
42 Usnesení výkonné rady z 11.4.1994 (viz www.ods.cz). Koncepční práce i vyjednávání za ODS<br />
v této době vedl Jan Stráský.<br />
43 AHK ODS, f. Kongresy, VI. kongres ODS, 18.–19.11.1995, Kongresový bulletin č. 6, Étos dneška<br />
bych nazval étosem transformace: Rozhovor s předsedou ODS Václavem Klausem, s. 1–4.