SOU OBÉ ĚJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

Poněkud tradiční rozchod s minulostí 323
čím byla a jak ovlivnila naši přítomnost, neodmyslitelně patří k zodpovědnému
politickému programu.“ 30
Následující výklad přitom zcela pomíjí, že by aktéry dějin byli také občané či
společnost, popřípadě autoři či adresáti programu; figurují v něm pouze neosobní
entity: neblahý vývoj vrcholí, jedinec se stává prostředkem všemocného centralizovaného
státu, marasmus, chaos a šlendrián jsou produkty systému, jenž nakonec
zajde na vlastní prohnilost, „42 let komunistické diktatury nás důkladně oddělilo
od naší lepší minulosti“. 31 Jistěže jde v politickém programu zejména o funkční
kontrapozici takového modelu s aktivním a efektivním občanstvím dle ODS, avšak
pro vymezování čtenářova vztahu k minulosti a jejím současným reprezentacím má
jednoznačný efekt: v komunistickém režimu fungoval pouze jako bezmocný objekt,
a ostatně ani domnělé opoziční subjekty evidentně neměly jakoukoli váhu.
Občanská demokratická strana se v programu hlásí k institucionální rovině polistopadového
vývoje, tj. k demontáži bašt komunistického systému (vedoucí úlohy
komunistické strany, Státní bezpečnosti či uzavřených hranic), k odškodnění obětí
komunistické diktatury a obnově občanské společnosti. Avšak ODS vznikla podle
tohoto programového textu z nespokojenosti s určitými rysy polistopadového vývoje:
listopadová dohoda s poraženými komunisty „šla bohužel dál a hloub, než bylo
nutné a politicky únosné“, „někteří šikovní komunisté … v této smířlivé atmosféře
‘přesedlali’, zastávají dodnes významné státní funkce. Důležité pozice ve vládách,
zákonodárných sborech, státním aparátu a sdělovacích prostředcích zaujali bývalí
komunističtí reformátoři z roku 1968.“ 32
Mnozí další politici pak přišli z oborů vzdálených politice, mají tendenci nedůvěřovat
zavedeným institucím a postupům a spřádají utopické úvahy a nadnesené
koncepce nových originálních řešení: „Praxe hledání třetí cesty ve vnitřní či zahraniční
politice, v hospodářství, ve všech oblastech společenské činnosti představuje
dnes největší nebezpečí pro rodící se československou demokracii. Pod ochrannými
křídly této koncepce přežívají … staré struktury…“ 33
Program pak na závěr části nazvané „Kdo jsme a co chceme“ shrnuje vůli
Občanské demokratické strany: „Proti ‘třetí cestě’ mezi komunismem a demokracií
staví návrat k osvědčeným hodnotám evropské politiky. Proti appeasementu,
smiřování s komunistickou minulostí, staví energickou politiku definitivního rozchodu
a očisty.“ 34
Tento dokument tak zakládá ono zvláštně rozporuplné vztahování k minulosti,
tak vlivné v první polovině devadesátých let, které postupně dovede k jeho in-
30 Svoboda a prosperita, s. 3 (viz pozn. 5).
31 Tamtéž, s. 6.
32 Tamtéž, s. 6 n.
33 Tamtéž, s. 7.
34 Tamtéž, s. 11.