SOU OBÉ ĚJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

Poněkud tradiční rozchod s minulostí 321
Vyrovnávání s vyrovnáváním
Rozporuplný obraz
Jak jsem v úvodu naznačila, na některých úrovních, a zejména v některých velkých
městech, se Občanské fórum štěpilo podél linie vztahu ke kontinuitě komunistických
elit. Občanská demokratická strana poté dosti úspěšně šířila pocit, že levicoví
aktivisté Občanského fóra a bývalí komunisté přešli výhradně do Občanského hnutí,
zatímco ODS je přesvědčivou bojovnicí za rozchod s minulostí. 23 Dekomunizaci ve
smyslu odstraňování komunistické přítomnosti z vedení podniků či státních institucí
přitom vedení ODS neprosazovalo nijak přímočaře. Regionální manažerské vrstvy
toto téma přitom i nadále prožívaly velmi intenzivně a ještě dlouho po založení ODS
se v tomto ohledu cítily nevyslyšeny. 24 Když v červenci 1991 projednávala Výkonná
rada Občanské demokratické strany situační zprávy z českých a moravských krajů vypracované
krajskými manažery, zmiňovaly všechny zprávy (s pochopitelnou výjimkou
Prahy) vedle stížností na nízkou frekvenci výjezdů z centra a ignorování regionálních
podnětů shodně jako problém negativně vnímaný občany „staré struktury – všude“,
„ponechání komunistů ve vedoucích funkcích“, „pomalou výměnu komunistických
kádrů v hospodářské sféře“, že setrvává „bolševik na svém postě – státní správa, samospráva,
vedení podniků (žádné potrestání)“, či dokonce „aktivitu nomenklaturního
bratrstva“. 25 – A Výkonná rada ODS k těmto materiálům nezaujala žádné stanovisko.
Priority poslaneckých klubů byly pochopitelně také jiné. Poslanci redukovali
problém přístupu k minulosti na jeho legislativní rovinu, tj. přípravu a přijímání
restitučních, rehabilitačních a dalších zákonů, které se týkaly především osob perzekvovaných
komunistickým režimem. Také tématu lustračního zákona, zveřejnění
jmen příslušníků a spolupracovníků Státní bezpečnosti či „očisty veřejného života“
se členové parlamentu ujímali pod vlivem jiných okolností než mimopražští aktivisté
– na základě svého působení v Komisi Federálního shromáždění pro objasnění
událostí dne 17. listopadu 1989, „divokých lustrací“, ale také například moskevského
pokusu o státní převrat v srpnu 1991. 26 Mezitím se místní a oblastní sdru-
23 Viz např. PEČINKA, Bohumil: Svědectví o ustavujícím kongresu. In: Studentské listy, roč. 2, č. 9
(1991), s. 4.
24 Když začaly za sociálnědemokratických vlád tiskové zprávy ODS užívat obratu „ODS proti
bolševizaci“, řekl k tomu tehdejší náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje: „Já bych byl
velmi rád, kdyby ti poslanci vzali naše zkušenosti, oni používají klišé a fráze, ano, boj s komunismem,
ale tady jsou jasné příklady, kam to vede. Já to neberu, že budou koncentráky
a budou zavírat, to si myslím, že už dneska není možné, ale jde o to, že ten prostor, který se
tady lidem otevřel za těch patnáct let, se začíná zase pomalinku oklešťovat ve jménu nějakých,
že stát se postará.“ (Záznam rozhovoru autorky s Jiřím Veverkou z 29.12.2005.)
25 AHK ODS, f. Výkonné rady, k. Výkonné rady 1991 – 1. část, Výkonná rada 2.7.1991, situační
zprávy z krajů.
26 Viz tamtéž, Výkonná rada 23.–24.8.1991, zápis z mimořádné schůze poslaneckého klubu ve
Federálním shromáždění 22.8.1991.