SOU OBà ÄJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
SOU OBà ÄJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
SOU OBà ÄJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
302 Soudobé dějiny XVI / 2–3<br />
ostře vymezovaly vůči kom<strong>pro</strong>misní politice vítězného hnutí, na druhé straně se po<br />
celý rok 1990 snažily zakotvit v jeho strukturách. Jedině v nich mohly uplatnit svůj<br />
velmi limitovaný vliv na směřování věcí obecných. Například 6. září 1990 se na<br />
schůzi rady Koordinačního centra OF konstatovalo, že mezi Klubem angažovaných<br />
nestraníků a Občanským fórem došlo k roztržce kvůli neloajálnímu vystupování<br />
Alberta Prouzy v tisku; představitelé rady se shodli, že další spolupráce s Klubem<br />
angažovaných nestraníků není nadále možná. Jenomže KAN navzdory tomu dále<br />
a bez <strong>pro</strong>blémů působil v politickém klubu KC OF až do jeho rozpadu. Neobyčejná<br />
symbióza intolerance a tolerance byla možná jen <strong>pro</strong>to, že malé politické strany<br />
působící pod širokým deštníkem Občanského fóra nikdy nezískaly rozhodující vliv<br />
na <strong>pro</strong>voz a směřování hnutí a jeho lídři je mohli celkem klidně ignorovat. Radikálové<br />
z Klubu angažovaných nestraníků, Hnutí za občanskou svobodu a dalších<br />
<strong>pro</strong>tikomunistických subjektů začali po rozpadu OF sondovat, k jaké politické straně<br />
zastoupené ve vládách a parlamentech bude nejvýhodnější se přimknout. Svůj<br />
exkluzivní <strong>pro</strong>gram však ne<strong>pro</strong>sadili ani jako koaliční partner Občanské demokratické<br />
aliance a posléze ani ve spolupráci s Občanskou demokratickou stranou.<br />
Po volbách pokračovaly příležitostné <strong>pro</strong>tikomunistické manifestace. K výročí<br />
sovětské okupace 21. srpna 1990 uspořádaly Klub angažovaných nestraníků, Hnutí<br />
za občanskou svobodu, Konfederace politických vězňů a Svaz PTP v Praze mítink<br />
nazvaný „Srpen a KSČ“. Zástupce Konfederace politických vězňů Miroslav Dolejší<br />
zde představil extrémní interpretaci minulosti založenou na třech komunistických<br />
převratech – v letech 1948, 1968 a 1989. Poslední převrat byl podle Dolejšího „nejrafinovanější“,<br />
<strong>pro</strong>vedli jej „političtí <strong>pro</strong>fesionálové“ krytí maskou „humanity, lidských<br />
práv a národního porozumění“. 38 Politický vězeň z padesátých i šedesátých<br />
let Miroslav Dolejší vycházel z vlastní rozsáhlé interpretace událostí na přelomu<br />
let 1989 a 1990, dokončené 11. srpna a určené <strong>pro</strong> zářijovou konferenci členů<br />
konfederace. Text je napsán důkladným a klidným tónem, obsahuje však navýsost<br />
vykonstruovaný obraz československých dějin v posledních dvaceti letech opřený<br />
o spikleneckou teorii. Takzvaná sametová revoluce je v něm označena za „nejapnou<br />
legendu“, neboť převrat byl prý pečlivě předem naplánován a připraven zahraničními<br />
tajnými službami – sovětskou KGB, americkou CIA a izraelským Mossadem<br />
– ve spolupráci s československou Státní bezpečností a Chartou 77, ovládanou<br />
bývalými komunisty; výsledkem všech středoevropských převratů v roce 1989 tak<br />
„je ponechání moci v rukou komunistických stran – více nebo méně skrytě (přejmenování<br />
stran, taktické úpravy <strong>pro</strong>gramů atd.)“. 39 Národy zemí střední a východní<br />
Evropy byly podle Dolejšího velkolepě podvedeny.<br />
38 Tamtéž, Konfederace politických vězňů Československa, Praha 1, Žitná 47. Projev zástupce<br />
KPVČ na manifestaci dne 21. srpna 1990 v 17 hodin (Václavské náměstí).<br />
39 DOLEJŠÍ, Miroslav: Analýza 17. listopadu. Loket nad Ohří, C & B Agentura 1990, s. 3.
Change language