SOU OBà ÄJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
SOU OBà ÄJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
SOU OBà ÄJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Srdce Václava Talicha se ztratilo 263<br />
Talichovo vedení bylo blahodárné<br />
<strong>pro</strong> některé sólisty (Beno<br />
Blachut, Marie Tauberová, Marie<br />
Podvalová, Marta Krásová,<br />
Eduard Haken, Drahomíra Tikalová),<br />
které svou důsledností<br />
dovedl k dokonalosti, avšak <strong>pro</strong><br />
jiné, zejména tenoristy (Jindřich<br />
Blažíček, Josef Vojta, Bronislav<br />
Chorovič) a sopranistky (Ota<br />
Horáková, Žofie Napravilová),<br />
mělo někdy důsledky bezmála<br />
zhoubné. 95 K prudkým střetům<br />
docházelo i mezi Václavem Talichem<br />
a basistou Vilémem Zítkem,<br />
skutečným sloupem Ostrčilova<br />
repertoáru. Hudebnímu<br />
kritikovi a spisovateli Artuši<br />
Rektorysovi psal Zítek 13. června<br />
1940, jak je zdeptán a že<br />
Talichovi se podařilo „zadupat<br />
jej do země“. 96 A přesto se oba<br />
umělci vzájemně respektovali.<br />
V dopise z 1. května 1942 Vilém<br />
Zítek Václavu Talichovi napsal<br />
tato slova: „Můj zvláštní dík<br />
mějte za ony nevšední chvíle,<br />
kdy Vaším skvělým uměním odhmotněn,<br />
mohl můj duch vznést<br />
Václav Talich na schodech Národního divadla<br />
v dubnu 1947. Na první české scéně mu bylo po<br />
válce umožněno nastudovat už jen jedinou operu,<br />
Janáčkovu Káťu Kabanovou<br />
se v pěvecké rozkoši do slastného <strong>pro</strong>středí mimo všední svět, kde nevládne zákon<br />
klopoty a tíže.“ 97<br />
Ivan Medek, který Václava Talicha poznal jako málokdo, o něm výstižně napsal:<br />
„Byl neobyčejný, <strong>pro</strong>vokoval, a zároveň těžko snášel jakýkoli korektiv svého jednání.<br />
Měl pocit – a většinou právem –, že mu jen málokdo rozumí. (…) Jeho pracovi-<br />
95 ČERNÝ, Jiří: Václav Talich. In: Reflex, roč. 14, č. 27 (3.7.2003), s. 54.<br />
96 Viz REKTORYS, Artuš (ed.): Korespondence Otakara Ostrčila s Vilémem Zítkem. Praha, Orbis<br />
1951, s. 12. Zítek se mimochodem také dokázal během představení, při němž mu Talich<br />
neomaleně vytkl, že vypadl z rytmu, vysvléci z kostýmu a nechat se o přestávce půl hodiny<br />
přemlouvat, aby se na jeviště vrátil (THEIN, H.: Žil jsem operou Národního divadla, s. 48).<br />
97 MČK Beroun, f. Václav Talich, inv. č. T 2353, dopis Viléma Zítka Václavu Talichovi z 1.5.1942.
Change language