SOU OBà ÄJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
SOU OBà ÄJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
SOU OBà ÄJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
506 Soudobé dějiny XVI / 2–3<br />
gionálních studií. V <strong>pro</strong>vinciích byly<br />
události přijímány jinak než ve Varšavě,<br />
incidenty a <strong>pro</strong>jevy nespokojenosti<br />
se přesouvaly z vojvodských<br />
center do okresních měst. K hlídkám<br />
a ochraně důležitých objektů musel<br />
režim povolat vojsko. Čtvrté číslo<br />
pak mapuje vznik polských nezávislých<br />
odborů z perspektivy třiceti<br />
let. První výbory nezávislých odborů<br />
se ustavily již v letech 1978 a 1979<br />
v Katovicích, Gdaňsku a Štětíně.<br />
Dvojčíslo z května a června přibližuje<br />
Józefa Piłsudského a jeho spolupracovníky.<br />
Plyne z něj mimo jiné,<br />
že současná polská levice v žádném<br />
případě nenavazuje na tradice Polské<br />
socialistické strany z doby před první<br />
světovou válkou a meziválečného polského<br />
státu a nehlásí se k jejím vůdcům<br />
počínaje Piłsudským a konče Tomaszem<br />
Arciszewským. Piłsudského<br />
radikalismus spočíval v přesvědčení,<br />
že úkolem polského socialismu je bojovat za nezávislost. Sedmé číslo je zaměřeno na<br />
politické vtipy jako zbraň slabých za situace, kdy zanikla naděje na možnost změn.<br />
Dvojčíslo ze srpna a září obrací pozornost na činnost Svazu polských spisovatelů<br />
(ZLP), který v roce 1949 nadekretoval jako tvůrčí doktrínu socialistický realismus.<br />
Když se stát stal <strong>pro</strong>ducentem kultury, musel vytvořit odpovídající byrokratická kritéria.<br />
Rozhodnutí o osudu knih přešla do rukou úředníků a spisovatelé museli mít<br />
svazovou legitimaci, aby jim státní mecenáš poskytl <strong>pro</strong>středky k literární existenci.<br />
Svaz polských spisovatelů byl oficiálně uměleckou, ve skutečnosti však ideologickou<br />
organizací, kontrolující nejen tvorbu spisovatele, ale i jeho život.<br />
Říjnové číslo se vrací k návštěvám papeže Jana Pavla II. v Polsku. První pouť<br />
v roce 1979 vzbudila víru po letech komunismu a ukázala její hluboké kořeny<br />
v národním životě. Druhá návštěva roku 1983 se uskutečnila v ponuré atmosféře<br />
trvajícího výjimečného stavu. V roce 1987 se papež v Polsku zúčastnil Eucharistického<br />
kongresu. Pouť v roce 1991 byla první v opět svobodné vlasti. Krátký pobyt<br />
v roce 1995 zahrnoval jen slezsko-haličské pohraničí – Skočov, Bílsko a Żywiec.<br />
V roce 1997 se papež setkal v Krakově s polskou akademickou obcí. Dvacáté výročí<br />
první pouti si připomněl v roce 1999, kdy se Polsko připravovalo na oslavy milénia.<br />
Poslední návštěva Jana Pavla II. v rodné zemi se datuje rokem 2002. Závěrečné<br />
dvojčíslo ročníku 2008 je zasvěceno devadesátému výročí obnovení polské nezávislosti<br />
v roce 1918 a připomíná mimo jiné i československo-polské boje o Těšínsko<br />
v roce 1919, které zatížily meziválečné vztahy obou států.