SOU OBÉ ĚJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

506 Soudobé dějiny XVI / 2–3
gionálních studií. V provinciích byly
události přijímány jinak než ve Varšavě,
incidenty a projevy nespokojenosti
se přesouvaly z vojvodských
center do okresních měst. K hlídkám
a ochraně důležitých objektů musel
režim povolat vojsko. Čtvrté číslo
pak mapuje vznik polských nezávislých
odborů z perspektivy třiceti
let. První výbory nezávislých odborů
se ustavily již v letech 1978 a 1979
v Katovicích, Gdaňsku a Štětíně.
Dvojčíslo z května a června přibližuje
Józefa Piłsudského a jeho spolupracovníky.
Plyne z něj mimo jiné,
že současná polská levice v žádném
případě nenavazuje na tradice Polské
socialistické strany z doby před první
světovou válkou a meziválečného polského
státu a nehlásí se k jejím vůdcům
počínaje Piłsudským a konče Tomaszem
Arciszewským. Piłsudského
radikalismus spočíval v přesvědčení,
že úkolem polského socialismu je bojovat za nezávislost. Sedmé číslo je zaměřeno na
politické vtipy jako zbraň slabých za situace, kdy zanikla naděje na možnost změn.
Dvojčíslo ze srpna a září obrací pozornost na činnost Svazu polských spisovatelů
(ZLP), který v roce 1949 nadekretoval jako tvůrčí doktrínu socialistický realismus.
Když se stát stal producentem kultury, musel vytvořit odpovídající byrokratická kritéria.
Rozhodnutí o osudu knih přešla do rukou úředníků a spisovatelé museli mít
svazovou legitimaci, aby jim státní mecenáš poskytl prostředky k literární existenci.
Svaz polských spisovatelů byl oficiálně uměleckou, ve skutečnosti však ideologickou
organizací, kontrolující nejen tvorbu spisovatele, ale i jeho život.
Říjnové číslo se vrací k návštěvám papeže Jana Pavla II. v Polsku. První pouť
v roce 1979 vzbudila víru po letech komunismu a ukázala její hluboké kořeny
v národním životě. Druhá návštěva roku 1983 se uskutečnila v ponuré atmosféře
trvajícího výjimečného stavu. V roce 1987 se papež v Polsku zúčastnil Eucharistického
kongresu. Pouť v roce 1991 byla první v opět svobodné vlasti. Krátký pobyt
v roce 1995 zahrnoval jen slezsko-haličské pohraničí – Skočov, Bílsko a Żywiec.
V roce 1997 se papež setkal v Krakově s polskou akademickou obcí. Dvacáté výročí
první pouti si připomněl v roce 1999, kdy se Polsko připravovalo na oslavy milénia.
Poslední návštěva Jana Pavla II. v rodné zemi se datuje rokem 2002. Závěrečné
dvojčíslo ročníku 2008 je zasvěceno devadesátému výročí obnovení polské nezávislosti
v roce 1918 a připomíná mimo jiné i československo-polské boje o Těšínsko
v roce 1919, které zatížily meziválečné vztahy obou států.