SOU OBÉ ĚJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

Válečné a poválečné dějiny na stránkách polských časopisů 505
byl spojován s nadějí na návrat přesídlenců. Tyto revizionistické názory byly rozšířeny
i u mladé generace v NDR, zvláště u studentů středních a vysokých škol, kteří
bez zábran hovořili o nespravedlivé hranici a právu Němců na území, jež obývali
po staletí. Obavy polské vlády ohledně západní hranice zmizely teprve po podpisu
dohody o normalizaci vzájemných vztahů mezi Polskem a Spolkovou republikou
Německo, kdy Bonn uznal platnost linie tvořené řekami Odra a Lužická Nisa.
V druhém čísle čtvrtletníku Przegląd Zachodni vyšla studie Martina D. Browna
z Mezinárodní americké univerzity v Londýně o stanovisku britského ministerstva
zahraničních věcí vůči sudetoněmecké otázce v období od října 1938 do prosince
1945. Po 30. září 1938 přijala britská vláda na sebe ekonomické a politické povinnosti
ve vztahu k tisícům antinacistických sudetoněmeckých utečenců, kteří hledali
ochranu ve Spojeném království. Poměrně dlouhou dobu považovala britská diplomacie
za faktického mluvčího sudetských Němců Wenzela Jaksche, s nímž své styky
ukončila až počátkem roku 1945. Tehdy Britové ve spolupráci s ostatními spojenci
souhlasili s masovým transferem německých menšin, o jehož eventuálních výhodách
uvažovali již v roce 1940, jako s řešením středoevropské národnostní problematiky,
zatímco Jaksch pochopitelně odsun odmítal. Československá vláda se podle
Browna ukázala jako užitečnější spojenec než Jaksch se svými spolupracovníky.
Przegląd Historyczny, vydávaný čtvrtletně Historickým ústavem Varšavské univerzity,
přináší mimo jiné ve svém druhém čísle studii Anny Peckové z Centra pro vědy
o společnosti, přírodě a umění v Raleigh v Severní Karolině věnovanou percepci
nejnovějších dějin Polska v amerických učebnicích. Jejich prezentace se výrazně
měnila během posledních desetiletí. Na přelomu tisíciletí byla polská tematika
postupně vytlačena novými světovými problémy, zájem se přenesl na jiné regiony
a problémy, například islámské země či rychle se rozvíjející Čínu. Americké učebnice
nabízejí interpretační různorodost vyplývající z odlišného vnímání událostí a jim
připisovaného významu. Výběr učebnice v praxi znamená i výběr interpretací, neboť
učebnice zůstává základním zdrojem znalostí získávaných ke zkoušce.
O obsahu jednotlivých čísel měsíčního Biuletynu Instytutu Pamięci Narodowej
je možné v rozsahu této rešerše informovat jen rámcově. Úvodní dvojčíslo z roku
2008 je věnováno Sdružení Svoboda a nezávislost (WiN), které v září 1945 zahájilo
„politický boj“ o uskutečnění vize demokratické vlasti, za niž válčila Domácí
armáda (AK). Činnost WiN se odehrávala v ilegalitě a zahrnovala jak politické aktivity,
tak ozbrojený boj některých jeho složek. Sdružení vydávalo necenzurované
publikace, letáky a ilegální tisk. V roce 1946 bylo do jeho činnosti zapojeno téměř
třicet tisíc osob a tvořilo největší ilegální organizaci v poválečném Polsku.
Třetí číslo Biuletynu patří čtyřicetiletému výročí polského března 1968. Dokládá,
že po základní monografii Jerzyho Eislera 1 nadešel čas na zpracování dalších re-
1 EISLER, Jerzy: Marzec 1968: Geneza, przebieg, konsekwencije. Warszawa, Państwowe Wydawnictwo
Naukowe 1991.