SOU OBà ÄJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
SOU OBà ÄJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
SOU OBà ÄJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
504 Soudobé dějiny XVI / 2–3<br />
Dospěl k závěru, že u vůdce Polské<br />
sjednocené dělnické strany (PZPR)<br />
zvítězila doktrína jednoty komunistického<br />
hnutí a jeho <strong>pro</strong>hlubující se<br />
konzervativismus. Závislost polského<br />
vedení na Sovětech ve věci západní<br />
hranice země byla <strong>pro</strong> Gomułku<br />
dostatečným důvodem k zachování<br />
loajality vůči Kremlu a rezignaci na<br />
rozšíření autonomie Polska v rámci<br />
východního bloku.<br />
Úsilí prezidenta Franklina D. Roosevelta<br />
a americké diplomacie o <strong>pro</strong>puštění<br />
Józefa Becka z internace v letech<br />
1940 a 1941 je předmětem zájmu<br />
Marka Kornata. Uvádí, že bývalý polský<br />
ministr zahraničí Beck, který byl<br />
v září 1939 internován v Rumunsku,<br />
nezískal odnikud skutečnou pomoc.<br />
Od roku 1941 se jeho zdravotní stav<br />
zhoršoval a zemřel v necelých padesáti<br />
letech života po dlouhé nemoci<br />
5. června 1944 v Bukurešti.<br />
V prvním čísle loňského ročníku časopisu Západního ústavu Zygmunta Wojciechowského<br />
v Poznani Przegląd Zachodni publikoval již zmíněný Robert Skobelski<br />
z Historického ústavu Zelenohorské univerzity pozoruhodnou studii o „hranici<br />
míru“ mezi Polskem a Německou demokratickou republikou v letech 1949 až 1971.<br />
Do konce roku 1947 vedoucí představitelé Jednotné socialistické strany Německa<br />
(SED) Wilhelm Pieck, Otto Grotewohl a Walter Ulbricht opakovaně požadovali revizi<br />
postupimské demarkační linie Odra–Lužická Nisa. Teprve scházející podpora<br />
Stalina <strong>pro</strong> eventuální teritoriální korekce na úkor Polska spolu s nastupujícím rozdělením<br />
Německa je přiměly akceptovat postupimské dohody. Po vzniku NDR vláda<br />
iniciovala rozsáhlou kampaň ve <strong>pro</strong>spěch uznání hranice na Odře a Nise. V roce<br />
1950 byla podepsána ve Zhořelci dohoda o hranici mezi Polskem a NDR, která<br />
měla nahrazovat mírovou smlouvu. Novou hranici ale neakceptovala východoněmecká<br />
veřejnost, neboť ji z jedné čtvrtiny tvořili přesídlenci z bývalých východních<br />
německých území, kteří se nesmířili se ztrátou svých domovů. Při červnových nepokojích<br />
v NDR v roce 1953 například demonstranti ve Zhořelci žádali revizi hranice<br />
s Polskem. V dalším rozděleném městě Guben obyvatelé NDR veřejně srovnávali<br />
obě části města, rychle se rozvíjející německou a zanedbanou polskou. V roce 1956<br />
se v Chotěbuzi šířily fámy, že Poláci se ochotně vzdají svých západních a severních<br />
území, pokud jim Rusové vrátí bývalé polské východní pohraničí. Říjnové změny<br />
v Polsku v roce 1956 a návrat Władysława Gomułky do čela země východoněmecké<br />
obyvatelstvo chápalo jako počátek <strong>pro</strong>cesu osvobozování z vlivu Kremlu, který