SOU OBÉ ĚJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

Populární kultura šedesátých let ve vzpomínkách... 497
První kapitoly se tedy převážně vztahují ke vzniku fenoménu bigbítu na Slovensku.
Dočteme se zde o všeobecném kulturně-politickém kontextu druhé poloviny
padesátých let a jeho vlivu na formování pojednávaného hudebního stylu, dále
o zahraničních inspiracích a vlivech, které tehdy pronikaly do československého
hudebního prostředí. Seznámíme se s prvními slovenskými rockovými kapelami
a muzikantskými osobnostmi, dozvíme se, jakým způsobem vznikalo institucionální
zázemí slovenského rocku a jak docházelo k jeho profesionalizaci. Vzpomínání
pamětníků čtenáře zavádí do období prvních rockových koncertů a festivalů a mimo
jiné seznamuje s organizačními schopnostmi a významem prvního slovenského
rockového manažera Petera Tuchschera. Dočteme se rovněž o prvních rockových
klubech a dále o tom, jak na Slovensku vznikaly první fankluby světových hvězd
rockové hudby. Mezi ty nejvýznamnější tehdy patřil Alan Freeman Fan Club a Fan
Club Elvise Presleyho.
Úvodní kapitoly pochopitelně věnují pozornost vývoji bratislavské rockové scény,
která měla na dění v populární hudbě na Slovensku nejvýraznější vliv. V této
souvislosti se zde blíže pojednává o skupinách The Beatmen, The Phantoms a The
Soulmen. Ačkoli se vývoj populární hudby logicky soustředil do hlavního města
Slovenska, kde se konaly největší koncertní akce a kde sídlily hlavní hudební instituce,
kniha neopomíjí ani dění mimo toto centrum. Několik kapitol se přímo zabývá
rockovou hudbou v Košicích, Žilině, Banské Bystrici, Zvolenu, Prešově, Martině,
Nové Dubnici, Trenčíně, Popradu, Dunajské Stredě, Fiľakově, Komárně, Nových
Zámcích, Nitře, Trnavě a v mnoha dalších městech a vesnicích. Publikace tak přináší
mnoho jmen osobností i hudebních skupin, často jen málo známých.
Významným událostem, osobnostem a skupinám, které tvořily pilíře vývoje slovenské
rockové hudby, jsou věnována samostatná pojednání. Tak tomu je i u skupiny
Prúdy a její první dlouhohrající desky. Tato dnes již legenda slovenské populární
hudby byla jednou z prvních beatových kapel na Slovensku, které se podařilo
natočit a vydat dlouhohrající desku. Album s názvem Zvoňte zvonky znamenalo na
československé rockové scéně doslova zjevení a bylo často, byť poněkud nadneseně,
přirovnáváno k epochální desce Beatles Sgt. Pepper’s Lonely Hearts Club Band.
Význam této desky byl však neoddiskutovatelný a spočíval především v tom, že její
obsah tvořily výhradně skladby slovenských autorů. Vedle původní hudby se zde
objevily slovenské texty, což představovalo ve slovenském rockovém světě průlom.
Do té doby panovalo všeobecné přesvědčení, že rockové skladby nelze zpívat jiným
jazykem než anglicky.
Kromě tematických celků, které sledují vývoj rockové hudební scény na Slovensku,
jsou v knize i kapitoly, které metodou sond odkrývají dílčí aspekty fenoménu
„slovenský bigbít“. Českého čtenáře jistě zaujme osmá kapitola, pojmenovaná „Česko-slovenské
beatové vzťahy“. Vzhledem k tomu, že se čeští muzikanti často potkávali
se svými slovenskými kolegy ve stejných kapelách, jako v případě účinkování
slovenského baskytaristy Fedora Freša v české skupině Blue Effect, nebo naopak
angažmá kytaristy Pavla Váněho ve slovenském souboru Collegium Musicum, účinkovali
na stejných festivalech a podobně, byly tyto vztahy velice blízké a kamarádské.
Každá scéna však měla svá specifika. Z hudebního hlediska byla slovenskému