SOU OBÉ ĚJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

490 Soudobé dějiny XVI / 2–3
Christoph Cornelißen v posledním příspěvku o vývoji historiografie česko-slovensko-německých
vztahů formuluje stanovisko, že tomuto diskurzu zatím chybí větší
zohlednění sociálních a kulturních dějin. 8 Zabývá se definicí pojmu „bod dějinného
přelomu“ (Wendepunkt) – tedy tématem kontinuity a diskontinuity v dynamice
dějin – což může obecně problematizovat oprávněnost vytyčování takových bodů.
Na konkrétním příkladě proměny německé historiografie česko-německých vztahů,
která byla psaná po celé 19. století až do šedesátých let 20. století v podstatě ze
šovinistických pozic, dokládá, že se sociokulturní či v tomto případě historiografický
přelom nemusí časově shodovat s přelomem politickým. Proměna německé
historiografie přímo neodpovídala žádnému politickému zvratu. Cornelißen nastoluje
také otázku, zda jsou „body dějinných přelomů“ opravdovými historickými
mezníky nebo je spíše nutné sledovat běh dějin optikou kontinuity a se zřetelem na
společenské, ekonomické a kulturně-umělecké tendence a trendy.
Předkládaný sborník je třeba ocenit hned v několika směrech. Schopnost jeho
autorů psát společně dějiny vztahů mezi Čechy, Slováky a Němci začleňuje tento
diskurz do soudobého proudu evropské historiografie, tedy do psaní společných
dějin (viz například aktuální projekty francouzsko-německé a jiné). Tato přednost
vyznívá o to silněji, že kniha je určena nejširším vrstvám čtenářů, a celkově
tak představuje cenný potenciál v odstraňování vzájemných národnostních mýtů
a negativních stereotypů. Skutečnost, že o odsunu a vyhnání sudetských Němců
českému čtenáři referuje německý historik a o nacistickém uchopení moci a jeho
důsledcích publiku německému historik český, vypovídá o mnohém. Publikace
může významně přispět procesu překonávání hlubokých traumat v „konfliktním
společenství“ mezi Čechy, Slováky a Němci.
Pokud bychom měli hledat nenaplněné možnosti této publikace, pak je lze
spatřovat například v metodologickém přístupu těch autorů, kteří se koncentrují
pouze na rovinu politickou a opomíjejí dějiny sociální, kulturní a mentalitní. Čtenáře
možná překvapí, že mezi „body dějinného přelomu“ nebyla zařazena světová
hospodářská krize třicátých let, která ovšem sehrála velmi závažnou roli v utváření
postojů českých a moravských Němců k první republice. Je možné mít výhrady
i k délce jednotlivých příspěvků. Zatímco poměrně vzdáleným událostem roku
1848 je věnováno skoro padesát stran, soudobé problematice pádu komunistických
režimů, která bude jistě zajímat všechny generace čtenářů včetně těch nejmladších,
je věnováno jen sedm stran.
8 CORNELIßEN, Christoph: Wendepunkte der Geschichtswissenschaft: Zur Historiographie der
deutsch-tschechisch-slowakischen Beziehungen seit 1848, s. 307–328. (Srv. LEMBERG, Eugen
– RHODE, Gotthold (ed.): Das deutsch-tschechische Verhältnis seit 1918. Stuttgart, W. Kohlhammer
1969; SEIBT, Ferdinand (ed.): Die Chance der Verständigung: Absichten und Ansätze zu
übernationaler Zusammenarbeit. München, R. Oldenburg 1987.)