SOU OBÉ ĚJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

456 Soudobé dějiny XVI / 2–3
Recenze
Ideologická literatura
v neideologickém provedení
Dvacet let po roce 1989 vyšly první
moderní dějiny české literatury socialistické doby
Alessandro Catalano
JANOUŠEK, Pavel a kolektiv: Dějiny české literatury 1945–1989: sv. 1: 1945–1948;
sv. 2: 1948–1958. Praha, Academia 2007.
Na úrovni žurnalistiky (ale nejen tam) prochází dvacáté století rychlým procesem
vymazávání paměti, což vede k zjednodušujícímu a jednostrannému pohledu na
minulost, který tak brání skutečné reflexi toho, co se stalo třeba jen před několika
desetiletími. Také cenný teoretický nástroj totalitarismu, jejž originálně rozvinula
Hannah Arendtová (a po ní i mnozí další), se pomalu proměňuje v překážku podrobné
analýzy jednotlivých totalitních systémů. Alespoň v tomto případě má pravdu
slovinský filozof Slavoj Žižek, když tvrdí, že „pojem ‘totalitarismus’ vůbec není
účinný teoretický koncept, nýbrž spíše svého druhu nouzové opatření: neumožňuje
nám myslet, nenutí nás, abychom si osvojili nový pohled na dějinnou skutečnost,
kterou popisuje; místo toho nás zprošťuje povinnosti myslet, nebo nám dokonce
aktivně zabraňuje v myšlení“. 1 V důsledku mechanického používání tohoto pojmu
1 ŽIŽEK, Slavoj: Mluvil tu někdo o totalitarismu Praha, Tranzit 2007, s. 5.