SOU OBÉ ĚJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

416 Soudobé dějiny XVI / 2–3
rodního obrození“ a naopak se přeceňuje německý faktor v českých dějinách, relativizují
se výsledky odsunu Němců i pozemkové reformy v meziválečném období
a podobně. 52 Miroslav Grebeníček, sám vzděláním historik, který ještě na sklonku
státněsocialistické éry, v době perestrojkového přehodnocování dějin, nejen obhajoval
odsun jako nanejvýš spravedlivý historický akt, ale též velebil komunistickou
kolektivizaci zemědělství jako důkaz pokroku a „skvělého vítězství“ únorové revoluce,
53 je sám vzorovým příkladem hlubokého zakotvení české národněkomunistické
historické imaginace, spjaté se jménem Zdeňka Nejedlého a politikou poválečné
KSČ, v širokých řadách současných českých komunistů a jejich příznivců. 54 Proti
síle tradice a hluboce zakotveným strukturám historického vědomí v širokých skupinách
stranické veřejnosti směřuje svým kritickým hodnocením dědictví českého
národního komunismu Miloslav Ransdorf. 55 Dopad či ohlas jeho názorů je v tomto
ohledu, jak se zdá, však ještě zanedbatelnější, než je tomu v oblasti marxistické
teorie.
Závěrem
V prvním desetiletí po listopadu 1989 byly otázky interpretace minulosti strany
a její role v českých a československých dějinách klíčovým prvkem vývoje KSČM.
První stadium hledání identity a spory o minulost měly diferenciační účinek, značně
přispívaly k vnitřnímu i vnějšímu štěpení strany, čímž se de facto vytvářely podmínky
pro pozdější konsolidaci a získání nového sebevědomí. Dodnes hrají obrazy
minulosti zásadní roli v procesu utváření a utužování politicko-kulturní identity
uvnitř strany, jakkoli jejich potenciál jako příčiny rozkolů klesá. Bez nich však
není možné politice a chování nejsilnější strany české radikální levice porozumět.
Motivy identity hrály u českých komunistů patrně důležitější roli než u ostatních
velkých stran (snad s výjimkou lidovců), často i na úkor substanciálních politických
témat a problémů. Zároveň nelze roli minulosti v politice strany i jejím vnitřním
52 Viz např. GREBENÍČEK, Miroslav: Většinu členů nezviklaly účelové dezinformace. In: TÝŽ:
Prameny naděje, s. 103–107 (převzato z Haló novin, 7.8.1993; viz pozn. 19); TÝŽ: Vystoupení
v Praze na Staroměstském náměstí 9. května 1995 při příležitosti 50. výročí osvobození Československa.
In: Tamtéž, s. 171–179 (převzato z Haló novin, 11.5.1995). Srv. též např. KVASNIČ-
KA, Václav: Nepolepšitelní: Od Henleina k Neubauerovi. Praha, Futura 1996; Co bude následovat
Dokumenty k česko-německé deklaraci (prosinec 1996 – únor 1997). Praha, Haló noviny 1997.
53 Srv. GREBENÍČEK, Miroslav: Cestou k Vítěznému únoru: Břeclavský region v letech 1945–1948.
Mikulov, Regionální muzeum v Mikulově 1988.
54 Srv. též DVOŘÁK, Jaromír: Socialistický buditel českého národa. In: Naše pravda, roč. 4, č. 6
(1993), s. 6.
55 Srv. např. RANSDORF, Miloslav: Zdeněk Nejedlý. Praha, Horizont 1988; TÝŽ: Čechem volbou:
Militantní racionalista Kurt Konrad. Praha, Orego 1997.