SOU OBÉ ĚJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

Stigma minulosti, pouto sounáležitosti 407
byl tento rys navíc podpořen snahou prezentovat stranu jako potenciálního koaličního
partnera a vládyschopnou organizaci. 37
Bohatá líheň nejrůznějších teoretických sdružení a intelektuálních skupin se pochopitelně
projevila též v oblasti politiky dějin. Už prostějovský sjezd, konaný dne
26. června 1993, uložil vedení „obnovit práce na zpracování analýzy příčin listopadu
1989 a následujícího vývoje ve straně, včetně analýzy poválečného vývoje v ČSSR“. 38
Za tímto účelem vzniklo Teoreticko-analytické pracoviště (TAP) při Ústředním výboru
KSČM, kde nalezli své místo čelní neokomunističtí aktivisté, jako Jiří Dolejš,
Josef Heller či František Neužil. Nadále ve straně působil také Samosprávný klub
komunistů jako tolerovaný pozůstatek někdejších názorových platforem, jehož hlavním
mluvčím se stal Miloslav Formánek. Výsledkem činnosti těchto skupin byly nejrůznější
semináře a brožury o problémech „minulého systému“, pro který teoretici
hledali nejvhodnější termín, jenž by českou a evropskou zkušenost s komunismem
adekvátně vyjádřil. Ať už se někteří přikláněli spíše k pojmu „protosocialismus“ či
naopak preferovali označení „historicky první formy socialismu“, hlavním účelem
těchto snah bylo na jedné straně poukázat na limity a deformace socialistické myšlenky,
k nimž došlo ve 20. století, a na druhé straně jasně naznačit, že opravdový
socialismus, jehož realizace stále ještě náleží budoucnosti, je možný. 39
Po vlastní myšlenkové linii, souvisící s jeho historickým a filozofickým výzkumem
v předcházejících desetiletích, postupoval v této době ojedinělý intelektuální fenomén
mezi českými komunisty – Miloslav Ransdorf, muž mnoha nadání, obdivuhodné
erudice a velkolepých myšlenkových záměrů. Zejména jeho Nové čtení Marxe,
monumentálně pojatá neomarxistická reinterpretace nejen Marxova odkazu
(především jeho metody poznávání skutečnosti), nýbrž celé evropské marxistické
tradice, jejíž první díl vyšel v roce 1995, zřetelně vybočuje nejen z každodenní politické
rétoriky strany, ale koneckonců i z produkce vycházející z dílny Teoreticko-
-analytického pracoviště. 40 Ve svých koncepčních návrzích a souhrnných zprávách
teoretici v obecné rovině s oblibou k Novému čtení Marxe odkazují a vyzvedají je
jako originální přínos současné české marxistické filozofie. Zůstává však otázkou,
nakolik tento rozsáhlý filozofický text skutečně je alespoň pro některé současné
37 Viz STRMISKA, Maxmilián: The Communist Party of Bohemia and Moravia: A Post-Communist
Socialist or a Neo-Communist Party In: German Policy Studies / Politikfeldanalyse, roč. 2, č. 2
(2002), s. 230.
38 Usnesení III. sjezdu Komunistické strany Čech a Moravy. In: Dokumenty III. sjezdu KSČM. [Praha,]
ÚV KSČM [1993], s. 46.
39 Srv. Informace o postupu prací na projektu „modelu socialismu“ (viz http://www.kscm.cz/index.aspmanagepreview=ok&thema=3108&category=&language=1&item=25403,
staženo
12.9.2008).
40 RANSDORF, Miloslav: Nové čtení Marxe (viz pozn. 19). Srv. též podobně monumentálně
pojatý, zatím rovněž nedokončený Ransdorfův projekt analýzy moderního euroamerického
revolučního myšlení Hledali spravedlivější svět, sv. 1: Od Luthera po Jeffersona. Praha, Panok-
-Knight 2000.