SOU OBÉ ĚJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

Stigma minulosti, pouto sounáležitosti 395
V rámci předvolební kampaně se také znovu objevilo téma možného zrušení, respektive
zákazu strany, které antikomunisticky naladěné skupiny a proudy uvnitř
Občanského fóra i mimo ně už delší dobu prosazovaly. Klíčovou úlohu zde sehrála
iniciativa pražského prokurátora Tomáše Sokola, který měl v úmyslu k 1. květnu
1990 zakázat působení KSČ na území hlavního města na základě naplnění skutkové
podstaty trestného činu propagace hnutí směřujících k potlačování práv
a svobod občanů. 10 I ti, kteří považovali za nemožné zrušit stranu z právního či
politického hlediska, apelovali na svědomí komunistů, aby svou stranu zrušili sami,
popřípadě aby „poprvé udělali něco pro svou vlast a nevolili KSČ“. 11 Ojedinělé hlasy
z občansko-liberálního tábora, které upozorňovaly na nebezpečí faktického posilování
komunistů jejich ostentativní ostrakizací a zaháněním všech členů strany „do
jednoho sebeobranného houfu“, zapadly v předvolební atmosféře. 12
Komunisté se v obranné reakci sice nezřekli svých proklamovaných reformních
cílů, avšak v rozpoložení obleženého tábora se začali vymezovat proti nepřátelskému
prostředí a utvrzovat se ve svém právu na politickou existenci. Sami sebe zobrazovali
jako poslední rytíře politiky národního usmíření, ze které podle nich rodící
se pravice začala rychle ustupovat už od února 1990 a nahrazovat ji „linií politické
a sociální odplaty“, v níž se strana stala cílem soustředěného útoku s úmyslem vymazat
ji z politické mapy Československa. Předseda KSČM Jiří Machalík a další obviňovali
Občanské fórum z přebírání metod vlastních dřívější komunistické straně,
z autoritářství a uplatňování principu kolektivní viny, kdy členství ve straně hrozilo
stát se překážkou k výkonu povolání. 13 S formováním obranné politické strategie
se začaly množit zatím spíše nesmělé pokusy čelit prvoplánovému antikomunismu
též na úrovni historické reprezentace. Lze sem počítat například umírněné obhajoby
Karla Marxe jako myslitele, který se sice v mnoha ohledech mýlil, ale přesto si
zaslouží být chápán jako důležitá historická postava a zakladatel moderní politické
ekonomie a sociologie, či obhajobu Julia Fučíka proti pokusům zobrazit jej jako
spolupracovníka gestapa a táborového kápa. 14
Uvnitř české strany však stále ještě hrály rozhodující aktivní úlohu reformní proudy,
usilující o její přerod na nekomunistickou formaci. První řádný sjezd KSČM v říjnu
1990 v Olomouci byl vyvrcholením reformního kurzu ve jménu propagace demokratického
socialismu. Limity přerodu strany však zároveň ukázalo odmítnutí většiny
delegátů změnit či doplnit její název. Novopečený předseda, známý filmový režisér
10 Srv. SUK, J.: Labyrintem revoluce, s. 380–400, resp. autorův článek v tomto čísle Soudobých
dějin.
11 CD ÚSD, Volby 1990, k. 7 a 10, KSČ, text pochází z volebního plakátu.
12 Viz např. SOKOL, Jan: Kam s ní In: Lidové noviny (25.5.1990), s. 1.
13 Viz Dokumenty I. sjezdu KSČM. Praha, ÚV KSČM 1990, s. 2–13; srv. též CD ÚSD, Volby 1990,
k. 7, vnitrostranický bulletin Informace KSČ, č. 13 a 14 (vydavatel ÚV KSČ).
14 Viz předvolební Informace KSČ, č. 13 a 14.