SOU OBà ÄJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
SOU OBà ÄJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
SOU OBà ÄJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
384 Soudobé dějiny XVI / 2–3<br />
Vítám Tvé přesvědčení, že k nápravě poměrů v ČSSD lze dospět jedině úsilím<br />
uvnitř strany. I já se o to snažím – „skromnou měrou“, abych užil Tvých slov, na<br />
víc nemám. Ale někdy se přece jen něco povede, i když to není nic světoborného.<br />
S Josefem Špačkem 54 se nám podařilo do usnesení hradeckého sjezdu <strong>pro</strong>sadit, že<br />
ČSSD nesmí kromě KSČM a sládkovců spolupracovat také s Dřímalovou moravsky<br />
šovinistickou Moravskou národní stranou. 55 Nu a teď si pan Dřímal vyžádal rozmluvu<br />
s Milošem Zemanem, ten ho přijal, ale návrh na nějaké společné rokování<br />
odmítl s poukazem na hradecké usnesení. Nic moc, ale i to potěší. To působení<br />
„zevnitř“ bude nutné i <strong>pro</strong>to, že teď se k vzrostlé ČSSD začínají zleva i zprava připojovat<br />
i někteří dosti <strong>pro</strong>blematičtí lidé, například poslanci Vyvadil a Kraus 56 (jiní<br />
z Demokratické strany práce jsou výborní – Křeček, Wurm). 57 Vy můžete přitom<br />
sehrát dost důležitou úlohu.<br />
S Rudou se uvidím za týden, dělám na fakultě seminář o politických vězních z let<br />
1948–1989, pak zůstane u nás na noc a po dlouhé době (dané především časovými<br />
důvody) si s ním zase jednou přátelsky popovídám. Škoda, že jsi tak daleko, jinak<br />
bych Tě také pozval na „výslech“ na půdě filozofické fakulty.<br />
54 Josef Špaček (1927–2004), jako člen předsednictva ÚV KSČ patřil po lednu 1989 k předním<br />
politikům „pražského jara“, po svém vyloučení z KSČ zůstal stranou disentu. Po listopadu 1989<br />
se zapojil do činnosti reformněkomunistického klubu Obroda, poté vstoupil do ČSSD.<br />
55 Na 26. sjezdu ČSSD na konci února 1993 v Hradci Králové navrhl Jaroslav Mezník spolu<br />
s několika dalšími delegáty rezoluci zavazující stranické vedení, aby nespolupracovalo s extremistickými<br />
stranami; konkrétně byli jmenováni republikáni, komunisté a radikální moravisté.<br />
Platnost rezoluce potvrdil i následující sjezd strany v Bohumíně, podle nějž se o ní dnes mluví<br />
jako o „bohumínském usnesení“.<br />
56 JUDr. Jiří Vyvadil byl od roku 1983 tajemníkem poslaneckého klubu Československé strany socialistické,<br />
v roce 1990 se stal nakrátko jejím předsedou, po neúspěchu ve volbách se dočasně<br />
ocitl mimo politiku. V roce 1992 byl zvolen poslancem Federálního shromáždění za Liberálně-<br />
-sociální unii, v roce 1993 působil krátce jako předseda Československé strany národně-sociální<br />
a na podzim téhož roku vstoupil do ČSSD.<br />
Michal Kraus byl od roku 1986 poslancem České národní rady za KSČ (poté KSČM). V letech<br />
1990 a 1991 byl místopředsedou ČNR, v letech 1991–1993 vedoucím činitelem Demokratické<br />
strany práce, poté vstoupil do ČSSD.<br />
57 JUDr. Stanislav Křeček byl od poloviny 70. let členem Československé strany socialistické,<br />
v roce 1990 byl kooptován do Federálního shromáždění, roku 1993 vstoupil do ČSSD, 1998<br />
byl znovu zvolen poslancem. Byl dlouholetým předsedou Svazu nájemníků ČR.<br />
Ing. Petr Wurm byl v 50. letech jednou z výrazných osobností okruhu tzv. šestatřicátníků, v roce<br />
1968 vstoupil do Československé strany socialistické, jako člen ilegální socialistické opozice<br />
koncipoval „Malý akční <strong>pro</strong>gram“, načež byl v roce 1972 na tři roky uvězněn a poté pracoval<br />
v nekvalifikovaných <strong>pro</strong>fesích. Po listopadu 1989 se krátce angažoval znovu v ČSS, poté patřil<br />
k zakladatelům Demokratické strany práce a po jejím nezdaru přešel do sociální demokracie,<br />
kde se stal předsedou politické komise Ústředního výkonného výboru, patřil také k iniciátorům<br />
„bohumínského usnesení“.