SOU OBÉ ĚJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

354 Soudobé dějiny XVI / 2–3
K vnitřní situaci ve straně řekl: „Zastávám názor, že intriky jsou projevem pracovní
nevytíženosti a že když mezi poměrně málo lidí, kteří dosud v sociální demokracii
jsou, rozdělíme mnoho užitečné práce, přestanou mít čas intrikovat.“ 45 S tímto programem
byl zvolen novým předsedou sociální demokracie, přejmenované sjezdem
z československé na českou. Před obavami delegátů, že případný neúspěch povede
ČSSD k závislosti na komunistech, ochraňovala nové vedení sjezdová rezoluce
navržená Jaroslavem Mezníkem, která je zavázala nespojovat se s extremisty (konkrétně
uváděla republikány, komunisty a moravské nacionalisty).
S odstupem je patrné, že hradeckým sjezdem a volbou Miloše Zemana se uzavřela
více než dvouletá etapa obnovování sociální demokracie. Volba výrazné postavy,
energického solitéra přicházejícího zvenčí, se pro stranu ukázala úspěšná. Hned
po svém zvolení nabídl Miloš Zeman spolupráci všem znesvářeným skupinám
v sociální demokracii a překvapivě snadno dosáhl některých úspěchů, když se mu
například podařilo na svou stranu získat část exulantů v čele s tajemníkem jejich
organizace Jiřím Loewym. Nový předseda vládl širokým rejstříkem. Vydal subtilní
esej o stavu posttotalitní společnosti, v němž přesvědčivě varoval před nástupem
populismu a nacionalismu, 46 a současně nešetřil výroky naplňujícími tato varování.
Brzy po jeho zvolení zaznamenala sociální demokracie růst volebních preferencí
a množící se náznaky budoucího úspěchu zapůsobily ve straně jako účinný integrační
faktor. Nezmenšil se však rozdíl mezi východisky a názory. Česká sociální
demokracie ještě dlouho působila jako různorodé společenství, pro něž bylo obtížné
nacházet shodu. 47 Naděje na společný vzestup ovšem alespoň zvětšovala ochotu
mluvčích jednotlivých proudů a tradic podřizovat se Zemanově autoritě, vést
diskuse uvnitř strany a zachovávat navenek loajalitu vůči postojům, s nimiž třeba
nesouhlasili. Můžeme to nazvat profesionalizací politické činnosti
Závěrečné poznámky
Právě nedostatek této „ctnosti“ vystupoval na povrch ve vztahu Československé
strany sociálnědemokratické k minulosti v první etapě její polistopadové činnosti,
vymezené lety 1989 až 1992. Sledovali jsme střetávání několika historicky vzniklých
skupin, které se scházely na půdě sociální demokracie a přitom zjišťovaly,
45 Kandidátský projev Miloše Zemana před prvním kolem volby předsedy strany. In: Tamtéž,
s. 135.
46 ZEMAN, Miloš: Naše posttotalitní krize a její možná východiska. Praha, Alternativy 1991.
47 Zlepšení to však bylo pouze relativní. Politologové spočítali, že poslanecký klub sociální
demokracie vykazoval ještě v letech 1992–1996 nejmenší soudržnost při hlasování ze všech
politických skupin zastoupených v parlamentu. (Viz KOPECKÝ, Petr – HUBÁČEK, Pavel – PLE-
CITÝ, Petr: Politické strany v českém parlamentu (1992–1996): Organizace, chování, vliv. In:
Sociologický časopis, roč. 32, č. 4 (1996), s. 443.)