SOU OBÉ ĚJINY - Ústav pro soudobé dějiny AV - Akademie věd ČR

344 Soudobé dějiny XVI / 2–3
za lidi. (...) …myslet si, že budeme pěstovat falešnou jednotu za situace, kdy ohrožení
komunistickou infiltrací je stále značné, bylo by naivní. Komunisté připravovali
komunistickou infiltraci této strany dávno před listopadem. (Potlesk.) Bohužel
tohoto nebezpečí nejsme zbaveni dosud.“ 19
Tato kritika nenašla kladný ohlas. Přicházela od muže, který se v očích „restitučních“
delegátů do stranických řad teprve přihlašoval. Tradice Charty 77 a „nezávislých
socialistů“, na něž se odvolával, byla pro většinu přítomných sice úctyhodná,
ale cizí. Referenční bod ve vztahu k minulosti pro ně představoval únor 1948.
A také obnovování strany v roce 1968, jenže tehdy Rudolf Battěk působil v Klubu
angažovaných nestraníků. S kandidaturou zástupce Občanského fóra na předsedu
se navíc pojilo nebezpečí, že rozvoj strany podřídí jeho zájmům. A Battěkova vystoupení
na sjezdu musela takové obavy potvrzovat. V této souvislosti se pronášená
varování před „komunistickou infiltrací“ do značné míry míjela účinkem; vždyť
Občanské fórum v té době ve vládách i v regionech reprezentovali lidé, kteří z KSČ
vystoupili před třemi měsíci. Především z těchto důvodů Rudolf Battěk předsednickou
funkci nezískal. Sjezd se usnesl, že strana půjde do nadcházejících voleb
samostatně, přičemž umožnil jejím členům ucházet se o mandáty i na kandidátce
Občanského fóra. Současně váhu všech sjezdových rozhodnutí, učiněných v předvolebním
chvatu, umenšil usnesením o tom, že další sjezd se bude konat již za rok.
Bouřlivá diskuse o tom, jakou roli smějí hrát bývalí komunisté v obnovené sociální
demokracii, ukázala na převládající odpor vůči jejich působení ve vyšších funkcích.
V jednu chvíli delegáti dokonce odhlasovali, že do ústředního výkonného výboru
nesmějí vůbec kandidovat bývalí členové KSČ, toto rozhodnutí však posléze předsednictvo
zrušilo jako zmatečné, neboť odporovalo předchozí dohodě o pravomoci
místních organizací posoudit jednotlivé kandidáty.
Příznivci Rudolfa Battěka své zklamání z výsledku sjezdu nijak neskrývali. Podělili
se s veřejností o svou nedůvěru vůči současnému vedení strany i s názorem,
že svou politickou reprezentaci vidí spíše v Občanském fóru. Neúspěch Battěkovy
kandidatury vykládali jako důkaz intelektuální a mravní převahy disidenta nad
účastníky sjezdu, čímž svému favoritovi uvnitř strany mnoho neposloužili. 20 Pět
týdnů před volbami zveřejnili „Prohlášení Klubu sociálních demokratů Občanského
fóra“, podepsané vedle Rudolfa Battěka další dvacítkou signatářů. Vyzývalo k podpoře
Občanského fóra, kritizovalo „odchod sociálních i křesťanských demokratů
z rámce OF“ a sestavení jejich samostatných volebních kandidátek. Vyjadřovalo
přesvědčení, že nedůvěra lidí, zejména mladých, vůči politickým stranám je opráv-
19 Protokol XXIV. obnovovacího sjezdu Československé sociální demokracie, s. 52 n (viz pozn. 13).
20 Například v článku spisovatele Oty Filipa, který se účastnil sjezdu jako delegát exilu: FILIP,
Ota: Tak už máme, co jsme chtěli... In: Tvorba, roč. 38, č. 16 (18.4.1990), s. 5.