SOU OBà ÄJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
SOU OBà ÄJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
SOU OBà ÄJINY - Ãstav pro soudobé dÄjiny AV - Akademie vÄd ÄR
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
Rozděleni minulostí 335<br />
nu část někdejší <strong>pro</strong>komunistické<br />
frakce sociální demokracie z roku<br />
1948. Lidé vyloučení či vyškrtnutí<br />
z KSČ jako účastníci pokusu o reformu<br />
patřili až do listopadu 1989<br />
ke „straně vyloučených“. Někteří<br />
se stali důležitými aktéry opozice<br />
v sedmdesátých letech, další se aktivizovali<br />
na konci osmdesátých let<br />
v Klubu za socialistickou přestavbu<br />
Obroda a ve Společnosti <strong>pro</strong> studium<br />
demokratického socialismu<br />
kolem bývalého ministra zahraničí<br />
Jiřího Hájka. Do druhého spolku<br />
patřil syn známého předúnorového<br />
funkcionáře sociální demokracie<br />
z Hradce Králové Slavomír Klaban,<br />
který se v listopadu 1989 postavil<br />
do čela přípravného výboru. Stal se<br />
mluvčím „restituční“ skupiny, jejíž<br />
postoj vyjádřil v úvodníku prvního<br />
čísla Práva lidu, vydaného po čtyřiceti<br />
letech opět v Praze:<br />
„Protože jsme vždy byli stranou<br />
dělnickou a nejširších lidových vrstev<br />
s <strong>pro</strong>gramem demokratického<br />
socialismu, bylo nám nejen neustále<br />
spíláno, že jsme zrádci dělnické<br />
třídy, ale příslušníci sociálnědemokratické<br />
strany, a zejména její funkcionáři,<br />
<strong>pro</strong>žili mnoho let ve vězení,<br />
umírali na následky věznění, ostatní<br />
Právo lidu, symbol kontinuity Československé<br />
strany sociálnědemokratické, začalo znovu<br />
vycházet roku 1978 v exilu v západoněmeckém<br />
Wuppertalu v redakci Jiřího Loewyho (foto<br />
z publikace spoluautora, editora a vydavatele<br />
Karla Hrubého Léta mimo domov: K historii<br />
Československé sociální demokracie v exilu.<br />
Praha, vlastním nákladem 1997)<br />
byli nazýváni revizionisty a patřili mezi ty občany, kteří byli nejvíce perzekvováni.<br />
Není však naším úmyslem vzpomínat na tragické události uplynulých čtyř desetiletí.<br />
Je přece známo, že každý národ rozvíjí a pečuje o své tradice. Nebudeme<br />
neskromní, když <strong>pro</strong>hlásíme, že tradice Československé sociální demokracie patřila<br />
vždy a patří dodnes mezi nejhumánnější. Těch 110 let už něco znamená. Když jsme<br />
čtyřicet let veřejně nepracovali a bedlivě sledovali společenský vývoj v naší zemi,<br />
smutek střídal rozhořčení. Dnes tyto pocity vystřídal pocit nesmírné radosti.“ 5<br />
5 KLABAN, Slavomír: Udeřila hodina. In: Právo lidu [pražské], č. 1 (1989), s. 1.