Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
p o r t r é t y z a r c h i v u<br />
MARJAN SZYJKOWSKI<br />
(1883–1952)<br />
Moderní česká univerzitní<br />
polonistika vznikla brzy po ustavení<br />
československého státu.<br />
Její počátky jsou nerozlučně spjaty<br />
se jménem literárního historika<br />
a polonisty Marjana Szyjkowského,<br />
od jehož narození letos uplynulo<br />
125 let.<br />
FOTO: ARCHIV MÚA AV ČR<br />
Marjan Szyjkowski se narodil ve Lvově, kde také<br />
absolvoval gymnázium. Kvalitní odborné základy,<br />
jež mu dalo studium polonistiky na Univerzitě Jana<br />
Kazimíra, si doplnil pobytem v Ženevě. Doktorát získal<br />
r. 1906 na základě práce o spisovateli W. L. Anczycovi,<br />
kterou o dva roky později otiskl, a zároveň připravil<br />
šestisvazkové souborné vydání jeho díla. Stálé zaměstnání<br />
v krakovské univerzitní knihovně získal r. 1911;<br />
zde se na Jagellonské univerzitě r. 1914 také habilitoval<br />
a o pět let později se stal mimořádným profesorem.<br />
Po ukončení studia se Szyjkowski v prvé řadě zabýval<br />
literární komparatistikou, zejména zpracováním<br />
západoevropských vlivů na vývoj polské literatury od<br />
17. století s důrazem na období romantismu. Rozsáhlé<br />
studie věnoval např. domácímu ohlasu Macphersonova<br />
Ossiana, dílu J. J. Rousseaua či F. Schillera. Druhou<br />
oblastí jeho zájmu bylo polské divadlo. Szyjkowski<br />
působil jako uznávaný kritik a stál mj. u počátků známého<br />
krakovského divadla Bagatela. Řada jeho prací<br />
k dějinám polského dramatického umění vyvrcholila<br />
v účasti na monumentální akademické příručce Dzieje<br />
literatury pięknej w Polsce (1936).<br />
Koncem r. 1921, kdy polsko-české vztahy byly ještě<br />
zakaleny sporem o Těšínsko, podali pražští profesoři<br />
slavistiky návrh na vytvoření samostatné stolice<br />
pro polský jazyk a literaturu na pražské univerzitě.<br />
Volba nakonec padla na Szyjkowského, jehož komise<br />
označila za vynikajícího odborníka na oblast „o novější<br />
literatuře polské s širokým rozhledem kulturněhistorickým<br />
a filosofickým“. V akademickém roce<br />
1923–1924 poprvé předstoupil před studenty filozofické<br />
fakulty české univerzity, s níž spojil zbývající tři<br />
desetiletí svého života. Historik J. Bidlo v soukromém<br />
listu do Krakova záhy referoval: „Szyjkowski jako velmi<br />
dobrý řečník se těší veliké oblibě posluchačů.“ Nalezl<br />
mezi nimi vděčné žáky v čele s Karlem Krejčím,<br />
který se stal jeho nástupcem.<br />
Témata Szyjkowského pražských přednášek vycházela<br />
z předchozích vědeckých zájmů s těžištěm<br />
v době romantismu a dílech velké trojice národních<br />
básníků A. Mickiewicze, J. Słowackého a Z. Krasińského.<br />
I do nich ale ponenáhlu pronikal Szyjkowského<br />
nový a v důsledku životní vědecký zájem, jehož<br />
výsledkem bylo dílo Polská účast v českém národním<br />
obrození, jak je nazváno jeho třídílné opus magnum<br />
(1931–1946). V něm se mu podařilo na základě bohatého<br />
materiálu vylíčit hlavní rysy česko-polské vzájemnosti<br />
na poli literatury od Dobrovského až po druhou<br />
polovinu 19. století.<br />
V Praze se Szyjkowski zapojil nejen do života místní<br />
polské komunity, ale i do vědeckých institucí, jako byla<br />
Královská česká společnost nauk. Byl jedním z prvních<br />
členů kulturního odboru Slovanského ústavu, v jehož<br />
edičních řadách také publikoval značnou část svých<br />
prací. V rodném Polsku ho do svých řad zvolili členové<br />
Společností přátel vědy ve Varšavě a v Poznani i Polské<br />
akademie věd a umění. V Praze se Szyjkowski též<br />
podruhé oženil. První manželství se rozpadlo v době,<br />
kdy jeho jediná dcera Krystyna (1907–1985), vystupující<br />
pod pseudonymem Krystyna Ankwicz, začínala být<br />
známou divadelní a filmovou herečkou.<br />
České prostředí neopustil ani po dobu druhé světové<br />
války. Období mezi jejím koncem a únorem 1948 vyplnil<br />
intenzivní činností. Po nedobrovolném odmlčení se tehdy<br />
mohl obrátit v řadě publikací a přednášek s výsledky<br />
své práce také k polskému publiku. Bohužel jen nanedlouho,<br />
protože „dělnické třídě obou zemí zůstal až<br />
do konce svého života třídně a ideologicky vzdálen“.<br />
Měl velmi omezené možnosti publikování, v rukopise<br />
zůstal čtvrtý díl jeho nejznámějšího díla a řada jiných<br />
prací. Zároveň byl odříznut od přímých kontaktů se<br />
svým rodným prostředím. V jednom ze soukromých<br />
dopisů sám hořce konstatoval, že čím větší je oficiální<br />
„přátelství“, tím je těžší se vzájemně navštěvovat.<br />
Zemřel po těžké nemoci 21. září 1952 v Praze. ■<br />
MAREK ĎURČANSKÝ,<br />
Archiv Univerzity Karlovy<br />
ab<br />
35 ab<br />
Na společné<br />
fotografii<br />
Marjan Szyjkowski<br />
(stojící druhý<br />
zleva) mezi kolegy<br />
z pražské<br />
slavistiky
Change language