Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
g a l e r i e<br />
Bývalé<br />
bankovní hale<br />
(dnes Knihovně<br />
AV ČR)<br />
dominují<br />
dvě mramorové<br />
karyatidy<br />
od Josefa Václava<br />
Myslbeka,<br />
jehož autorství<br />
patří i dvojici<br />
bronzových lvů<br />
ve vstupním<br />
vestibulu.<br />
Průhled<br />
do dvorany<br />
překlenuté<br />
proskleným<br />
stropem<br />
VŠECHNA FOTS: STANISLAVA KYSELOVÁ, ARCHIV SSČ AV ČR<br />
UMĚLECKÁ VÝZDOBA HLAV<br />
akademický<strong>bulletin</strong><br />
Uplatnil na ní řadu dekorativních architektonických<br />
článků, inspirovaných přebohatými fasádami benátských<br />
paláců a veřejných budov, které doplnil štukovou<br />
výzdobou sochař Josef Effenberger. Podle vzoru<br />
renesančních staveb akcentoval Ullmann zejména<br />
balustrády obou rizalitů, kam situoval výrazné plastické<br />
skupiny. Jejich kresebný návrh vytvořil Josef Mánes,<br />
klíčová osobnost českého malířství 19. století. Ve<br />
své tvorbě zaměřené především na malbu, kresbu,<br />
ilustraci a grafiku se příležitostně zabýval i návrhy ve<br />
sféře užitého umění, např. v případě slavných praporů<br />
pěveckých spolků Lumír a Říp. Jeho intervence na<br />
poli architektury je v jeho tvorbě výjimkou a souvisí<br />
zřejmě s přátelskými kontakty mezi architektem<br />
a malířem; oba byli členy Umělecké besedy, našeho<br />
ab<br />
30<br />
Stavba nové budovy Spořitelny<br />
české, o které jsme psali<br />
v minulém čísle, plnila především<br />
reprezentační úkoly.<br />
Nejvýznamnější finanční instituce<br />
tehdejší Prahy nelitovala nákladů<br />
na velkorysou stavbu i náročnou<br />
uměleckou výzdobu, jež se v první<br />
fázi zaměřila především na bohatě<br />
zdobenou fasádu obrácenou do<br />
veřejného prostoru. Architekt Ignác<br />
Vojtěch Ullmann, autor ve své době<br />
ojedinělé a svým velkolepým<br />
pojetím výjimečné neorenesanční<br />
fasády, počítal od samého počátku<br />
s její uměleckou výzdobou.<br />
nejstaršího uměleckého spolku. Spolupráce obou pokračovala<br />
krátce po dokončení budovy Spořitelny i na<br />
zajímavém úkolu opravy nedaleké románské rotundy<br />
sv. Kříže v ulici Karoliny Světlé. V letech 1854–1865 byla<br />
z iniciativy Umělecké besedy tato významná památka<br />
vykoupena a zachráněna před demolicí. Ullmann<br />
navrhl a řídil její architektonickou opravu a podle návrhu<br />
Josefa Mánesa vznikla ozdobná litinová neorenesanční<br />
mříž. Pro Spořitelnu vytvořil Josef Mánes<br />
roku 1858 kresebné návrhy alegorie Čechie přijímající<br />
úspory lidu, které potom v pískovci provedl roku<br />
1860 Antonín Wildt. Tento sochař<br />
byl žákem Josefa Maxe, jenž vlastnil<br />
prosperující dílny činné v Praze,<br />
Plzni (pomník M. Kopeckého, náhrobek<br />
J. Tyla) a ve Vídni (Arsenal).<br />
Wildt byl také osobním přítelem<br />
Josefa Mánesa, který si jej<br />
vybral jako model pro ilustrace<br />
k Faustovi. V případě rozšíření fasády<br />
o další rizalitové západní křídlo<br />
v letech 1894–1896 vyvstala nutnost<br />
symetricky doplnit její výzdobu.<br />
Tohoto úkolu se ujal drážďanský<br />
sochař Otto Metzel, který volně varioval<br />
téma původní skupiny s důrazem<br />
na malebnou siluetu.<br />
Hlavním důvodem rozšíření Spořitelny<br />
v 90. letech 19. století bylo<br />
vytvoření moderního prostředí. Bohatě<br />
zdobené a prostorné bankovní
Change language