Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
v ě d a a v ý z k u m<br />
RUSKÁ EMIGRANTSKÁ KULTURA<br />
V MEZIVÁLEČNÉM ČESKOSLOVENSKU<br />
České země se ve svých dějinách nejednou staly křižovatkou kultur blízkých i vzdálených.<br />
Jeden z takových historických okamžiků nastal v meziválečném Československu,<br />
které díky iniciativě T. G. Masaryka a K. Kramáře nabídlo možnost azylu<br />
a profesního uplatnění exulantům z bývalé ruské říše. Štědrá náruč naší země umožnila<br />
vznik řadě vědeckých a vysokoškolských institucí, na nichž působila intelektuální elita,<br />
která se z politických důvodů nemohla uplatnit ve své zemi<br />
a jejíž činnost vysloužila Praze označení „ruský Oxford“.<br />
Konferenci zahájila<br />
ředitelka SLÚ AV ČR<br />
Helena Ulbrechtová<br />
(uprostřed), Ljubov<br />
Běloševská (SLÚ)<br />
a Lukáš Babka,<br />
ředitel Slovanské<br />
knihovny při Národní<br />
knihovně ČR.<br />
Problematice ruské emigrace v meziválečném Československu,<br />
konkrétně humanitním vědám a oblastem<br />
vzájemné odborné spolupráce, byla věnována<br />
konference, kterou ve dnech 8.–10. října 2008 pořádal<br />
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i., ve spolupráci<br />
s Ústavem slavistiky Ruské akademie věd a Slovanskou<br />
knihovnou při Národní knihovně ČR. Čtyři desítky<br />
badatelů z České republiky, Ruska, Rakouska,<br />
Slovenska, Velké Británie a USA se zamýšlely nad<br />
hlavními sférami spolupráce vědců obou zemí. Z jednání<br />
konference vyplynulo, že mezi takové oblasti<br />
patřila kromě tradiční slavistiky a lingvistiky také literární<br />
věda, historie, filosofie, psychologie, sociologie,<br />
právní věda, teologie, stejně jako výtvarné umění, literatura<br />
či film. Jednalo se o krátké, avšak mimořádně<br />
plodné období, kdy v našem prostředí působil R. Jakobson,<br />
N. Trubeckoj, P. Sorokin, A. Bem, N. Losskij<br />
či N. Kondakov, díky nimž vznikly takové projekty jako<br />
Společnost Dostojevského, Pražský lingvistický kroužek<br />
nebo Seminarium Kondakovianum. Ačkoli ne<br />
všichni ruští vědci měli stejně úzké kontakty s českou<br />
odbornou obcí (humanitní vědy jsou závislejší na rodném<br />
jazyce), postupem doby lze hovořit o stále větší<br />
míře prostupování obou vědeckých komunit, často<br />
ivdosti překvapivých oblastech (např. filosofie). Vzájemně<br />
obohacující trend byl však přerušen vnějšími<br />
událostmi; zánikem Československa, válkou a poválečnou<br />
bolševizací střední Evropy. Přetrhány tak byly<br />
slibně se rýsující vzájemné vazby i vědecké projekty.<br />
akademický<strong>bulletin</strong><br />
ab<br />
26<br />
Studium ruské emigrace dnes není pouhým sbíráním<br />
střípků dávné minulosti, nýbrž velice živým a širokým<br />
badatelským polem, rozvíjeným jak v samotném Rusku,<br />
tak na předních západoevropských a severoamerických<br />
pracovištích. Jeho nedílnou součástí je interdisciplinární<br />
bádání odrážející mnohostrannou vědeckou<br />
aktivitu samotné emigrace, ale také zkoumání vzájemných<br />
vztahů mezi profesionálním prostředím hostitelské<br />
země a ruského exilu. Je proto prostorem, v němž<br />
se mohou setkat nejen různé vědecké obory a strategie,<br />
ale i zkoumat problematika multikulturality a mezinárodní<br />
spolupráce. Naší zemi je zde díky bohaté<br />
minulosti vyhrazeno přední místo vedle Německa,<br />
Francie či zemí bývalé Jugoslávie. Mapování a interpretace<br />
fenoménu ruské emigrace v meziválečném<br />
Československu již dávno překročilo stadium zaplňování<br />
bílých míst a má na kontě řadu závažných publikací<br />
(některé z nich byly v rámci konference představeny<br />
odborné veřejnosti). Také u nás je tento obor polem,<br />
na němž se setkávají badatelé z řady institucí (Slovanský<br />
ústav, Historický ústav, Ústav pro soudobé dějiny<br />
a další pracoviště AV ČR, Slovanská knihovna Národní<br />
knihovny, Univerzita Karlova, Masarykova univerzita<br />
a další) a který nabízí spolupráci na projektech celoevropského<br />
významu. Česká republika se může<br />
právem stát jedním z center tohoto výzkumu, jehož<br />
horizonty naznačila i zmiňovaná konference. ■<br />
HANUŠ NYKL,<br />
Slovanský ústav AV ČR, v. v. i.<br />
FOTO: JANA ŠLECHTOVÁ, ARCHIV SLÚ AV ČR
Change language