Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie vÄd ÄR
Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
v ě d a a v ý z k u m<br />
PROČ BY NÁS MOHL ZAJÍMAT<br />
FRANTIŠEK SUÁREZ<br />
REPROFOTO: ARCHIV FLÚ AV ČR<br />
akademický<strong>bulletin</strong><br />
Otřesení všech dosavadních představ a hodnot,<br />
které přináší přelom mezi historickými érami,<br />
spojuje dva zdánlivě velmi vzdálené světy – katolické<br />
Španělsko ve druhé polovině šestnáctého století<br />
a současnou sekulární společnost zapomínající na<br />
své myšlenkové kořeny. Tehdy se otevíraly nové cesty<br />
k ovládnutí naší planety (věda, zámořské objevy<br />
atd.), dnes se ovládnutí světa člověkem projevuje<br />
v předem neodhadnutelných důsledcích. Jezuita<br />
František Suárez, filosof, teolog a právník, jenž je autorem<br />
barokní syntézy scholastické filosofie, stál na<br />
prahu novověké filosofie. Velký důraz kladl na individualitu<br />
a v tom je blízký dnešní době. Svým dílem se<br />
pokoušel zachránit chrám víry, ovšem z historického<br />
pohledu spíše inspiroval stavitele chrámu moderní<br />
vědy, která člověku v následujících staletích umožnila<br />
získat vládu nad světem. Obdobně jako František<br />
Suárez ve druhé polovině šestnáctého století se i my<br />
ab<br />
Přelom šestnáctého a sedmnáctého století ve Španělsku,<br />
konec středověku a zrození novověkého světa, moderní vědy a filosofie,<br />
období mezi dvěma velkými epochami a člověk, který se pokusil dovršit<br />
předchozí myšlenkový vývoj a zachránit (ve jménu rozumu a víry)<br />
to nejcennější pro budoucnost – František Suárez.<br />
24<br />
můžeme ptát: Směřujeme k celosvětovému řádu<br />
pravdy, svobody a prosperity, nebo ke katastrofě<br />
Není ztráta duchovního zakotvení příliš vysokou cenou<br />
za vítězství člověka Nejistota, kterou pociťujeme<br />
na konci velkého příběhu modernity, vrací „do<br />
hry“ staré koncepce, alternativní přístupy ke skutečnosti<br />
a filosofy ještě donedávna důsledně přehlížené.<br />
Suárez mezi ně patří. Jako jeden z nejdůležitějších<br />
představitelů takzvané druhé scholastiky spojuje metafyziku<br />
vrcholného středověku se základními kameny<br />
moderní filosofie. V sedmnáctém a osmnáctém<br />
století se jeho dílo studovalo na mnoha evropských<br />
univerzitách. Suárezova nauka měla vliv i na René<br />
Descarta, Gottfrieda W. Leibnize a Immanuela Kanta.<br />
Na otázku, čím vlastně Suárez ovlivnil zakladatele<br />
novověkého myšlení, by asi český čtenář hledal<br />
odpověď obtížně. Běžný zájemce o filosofii si se Suárezovým<br />
jménem (a druhou scholastikou) spojí jen<br />
několik ideologicky zabarvených předsudků. Hlubší<br />
poznávání jeho díla je na samém začátku.<br />
Suárezova metafyzika, především jeho interpretace<br />
Aristotela a Tomáše Akvinského, rozděluje i dnes<br />
zájemce o jeho dílo do protilehlých táborů; jak se staví<br />
k Suárezovi, záleží zejména na tom, jak hodnotí<br />
novověkou filosofii. Pro ty, kteří s vývojem moderního<br />
myšlení v zásadě souzní, může být Suárez zajímavý<br />
jako předchůdce novověkého racionalismu. Filosofové,<br />
kteří se hlásí k metafyzice a vycházejí přitom<br />
z Aristotela a Tomáše Akvinského, často Suáreze<br />
považují téměř za zrádce. Krajní křídla se v postojích<br />
natolik rozcházejí, že mezi nimi ani k žádné výměně<br />
názorů nedochází.<br />
Pro vzájemně komunikující zájemce o Suárezovo<br />
dílo uspořádal začátkem října Filosofický ústav AV ČR,<br />
v. v. i., konferenci na téma Suárezova metafyzika<br />
– Metafyzické disputace v jejich historickém a systematickém<br />
kontextu. Účastníci se zabývali Suárezovou<br />
filosofií ve třech liniích. První zkoumala vztah<br />
Suáreze k minulosti – především k dílu Tomáše<br />
Akvinského, Dunse Scota, ale např. i Anselma z Cantenbury.<br />
Druhá se zabývala systematickou podobou<br />
Suárezova díla obsaženou zvláště v Metafyzických