Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

v ě d a a v ý z k u m
Jiří Forejt
z Ústavu
molekulární
genetiky AV ČR
První den se uskutečnily tři bioinformatické workshopy.
Letošní novinkou byla prezentace databáze
myšího fenomu (Molly Bogue, The Jackson Laboratory,
Bar Harbor, Maine, USA). Myší fenom je komplexní
soubor fyziologických, metabolických a molekulárních
fenotypů, kterými jsou doplňovány funkční
informace k databázím sekvencí myšího genomu.
Nedělní odpoledne bylo již tradičně vyhrazeno
Ph.D. studentům, kteří přednášeli svým vrstevníkům
výsledky vlastní práce. Posluchače zaujala například
přednáška o geneticky determinované velikosti
infarktu při lokální mozkové ischemii nebo nález
části chromozomu 19, která kontroluje úzkostné chování
myší. Studentská část konference měla překvapivě
vysokou úroveň a tři přednášky autoři dokonce
proslovili i v hlavním programu, který zahájil plenární
přednáškou Wolf Reik (The Babraham Institute,
Cambridge, UK) o epigenetických regulacích embryonálních
kmenových buněk.
V následující plenární přednášce shrnul ředitel
oddělení lékařské genetiky na univerzitě v Ženevě
Stylianos Antonarakis současné poznatky o struktuře
a funkci savčího genomu pod příznačným názvem
How little we know… Zaměřil se v ní především
na oblasti genomu, které, ač nekódují proteiny
ani klasické RNA molekuly, jsou přesto přísně konzervovány
v průběhu evoluce, což poukazuje na
existenci nějaké důležité funkce. Paradoxní je, že
těchto sekvencí s tajemnou funkcí je v savčím geno-
akademickýbulletin
ab
22
SAVČÍ GENOM
V prostorách nové
přednáškové síně
Ústavu molekulární
genetiky AV ČR, v. v. i.,
se 2.–5. listopadu 2008
uskutečnila 22. mezinárodní
konference o savčím
genomu. Program
organizoval sekretariát
International Mammalian
Genome Society (IMGS) spolu s místním organizačním výborem
pod záštitou předsedy AV ČR Václava Pačesa. Každoroční setkání
genetiků a bioinformatiků se koná střídavě v USA, v Evropě a v Asii.
V roce 2007 se uskutečnilo v Kjóto (Japonsko), 23. konference bude
v listopadu 2009 v La Jolla (USA). Poprvé za uplynulých 22 let
se tato konference pořádala ve východní Evropě. Zúčastnilo se jí
250 vědců ze 16 zemí Asie, Ameriky, Evropy a Austrálie.
mu dvakrát víc než všech sekvencí známých genů
kódujících bílkoviny, které tvoří pouhá 2 % celého
genomu. Takřka se nabízí příměr k poměru známé
hmoty vesmíru k temné hmotě a temné energii,
o nichž astrofyzikové také téměř nic nevědí, a jež
přesto tvoří asi 95 % známého vesmíru. Tim Aitman
(MRC Clinical Sciences Centre and Imperial College,
London, UK) referoval o využití laboratorního
potkana k modelování lidských chorob, především
metabolického syndromu, který se projevuje vysokým
krevním tlakem, diabetem a obezitou. Významný
podíl na přípravě tohoto modelu mají laboratoře
Michala Pravence a Vladimíra Křena (Fyziologický
ústav AV ČR a 1. lékařská fakulta UK Praha), kde
jako první na světě připravili sérii rekombinantních
inbredních (RI) kmenů potkana, a umožnili tak genetické
mapování kvantitativních znaků. Michal Pravenec
se ve svém referátu zaměřil právě na využití
RI kmenů pro detekci genů kontrolujících vysoký
krevní tlak.
Program konference pokračoval přednáškami s tématy
imunita, srovnávací genomika a počítačová biologie,
modelování lidských chorob, evoluce, neurovědy,
genetika chování a genetika stárnutí. Výčet témat
připomněl pravdivost aforismu nositele Nobelovy ceny
Sydney Brennera, který kdysi před dvaceti lety
prohlásil, že genetika jako taková zmizí, protože
ve 21. století bude vše v biologii založeno na genech
a každý biolog bude genetikem. Z mnoha dalších