Sestava 1 - Akademický bulletin - Akademie věd ČR

FOTO: STANISLAVA KYSELOVÁ, ARCHIV SSČ AV ČR
– o správě intelektuálního vlastnictví prováděné
veřejnými výzkumnými organizacemi;
– o mobilitě výzkumných pracovníků;
– o společném programování;
– o právním rámci pro výzkumné infrastruktury;
– o mezinárodní spolupráci.
Klíčovou úlohou je nyní jejich naplnění. K tomu je zapotřebí
úzké spolupráce mezi společenstvím a členskými
státy.
Právě v období ekonomických potíží je důležité se
chopit podnětu a stanovit Pátou svobodu – volný přesun
poznání – a posílit evropskou konkurenceschopnost
pomocí investic do poznání, inovace a lidského
kapitálu, jak bylo rozhodnuto na jarním zasedání Evropského
výboru v roce 2008. Nepochybně dosáhneme
v Evropě skutečného pokroku, budeme-li vzájemně
jako členské státy spolupracovat a jestliže právě
členské státy převezmou iniciativu – pak můžeme
učinit velké skoky. Proto například velmi vítám skutečnost,
že si Česká republika vytýčila ambiciózní cíl
navýšit výdaje do vědy a výzkumu.
Jaký je váš názor na skutečnost, že Česká republika
dosud nepodepsala Lisabonskou smlouvu
Mohl by tento fakt nějak ovlivnit schválenou
zásadní strategii pro vědu a výzkum v EU
Za schválení Lisabonské smlouvy přebírají odpovědnost
jednotlivé členské státy v souladu s národními
postupy. Do dnešní doby Komise přijala 25 ratifikací.
Pouze Irsko a Česká republika jsou ve fázi schvalování
této smlouvy. Doufáme, že Češi budou schopni převzít
tento závazek co nejdřív.
Která témata na poli vědy a výzkumu mají v rámci
Evropské unie přednost a která z nich by podle
vašeho názoru měla být podporována během českého
předsednictví
V oblasti výzkumu je mnoho aspektů politiky EU.
Z mého hlediska si myslím, že můžeme již identifikovat
určité základní priority:
– držet krok s reformami, jež se týkají znalostní oblasti
Lisabonské strategie zaměřené na nárůst
a vznik pracovních příležitostí;
– uskutečnit iniciativy pro Evropský vědecký prostor;
– stanovit právní rámec pro evropské výzkumné
infrastruktury;
– vytvořit způsoby vyhodnocování vlivu investic do
VaV;
– zkvalitnit pracovní příležitosti a prostředí pro vědecké
pracovníky.
Tímto posledním bodem myslím zkvalitnění každodenních
podmínek pro vědecké pracovníky v Evropě,
což je zvláště důležitý hlavní směr, který jsme pro
tento sektor vytýčili prostřednictvím evropské spolupráce.
Klíčovými oblastmi pro tuto činnost jsou:
– systematické zpřístupnění náborů (přijímání nových
vědců);
– splňování sociálních jistot (záruk) a podpůrných
potřeb mobilních vědců;
– zajišťování veletrhů pracovních příležitostí a pracovních
podmínek;
– zajištění dostačujících školení a praxe pro vědce.
Pokrok v Evropské unii uskutečníme právě prostřednictvím
členských států, které mají zodpovědnost
za činnosti, jež převzaly na národní úrovni.
Například doporučení Evropské charty pro výzkumné
pracovníky a Kodex chování pro přijímání výzkumných
pracovníků je uznávaným politickým nástrojem
potřebným ke zlepšení pracovního prostředí
pro vědce v Evropě. V České republice tuto Chartu
a Kodex dosud podepsala pouze Akademie věd.
Doufáme a očekáváme, že další odsouhlasení těchto
dokumentů bude následovat na ministerské úrovni
a také na českých univerzitách a výzkumných
ústavech.
(Původní anglické znění příspěvku naleznete na
http://abicko.avcr.cz.)
■
GABRIELA ADÁMKOVÁ
17 ab
Evropský komisař
pro vědu a výzkum
Janez Potočnik
s Antonínem Holým
při návštěvě
Ústavu
organické chemie
a biochemie AV ČR