Ä. 2/2009 - Výzkumný ústav práce a sociálnÃch vÄcÃ
Ä. 2/2009 - Výzkumný ústav práce a sociálnÃch vÄcÃ
Ä. 2/2009 - Výzkumný ústav práce a sociálnÃch vÄcÃ
You also want an ePaper? Increase the reach of your titles
YUMPU automatically turns print PDFs into web optimized ePapers that Google loves.
Statistiky a analýzy<br />
K vývoji výdělků za rok 2008<br />
Jan Vlach<br />
Český statistický úřad zveřejnil 9. března <strong>2009</strong> zprávu pod názvem „Průměrná mzda vzrostla ve 4. čtvrtletí o 8,3 %, Mzdy<br />
- 4. čtvrtletí 2008“ 1 . Průměrný hrubý měsíční výdělek na přepočtené stavy v organizacích s více než 20 zaměstnanci<br />
dosáhl úrovně 24 282 Kč, tj. přírůstek 8,5 % proti předchozímu roku 2 . Vlivem vysoké inflace se však reálný výdělek zvýšil<br />
o pouhá 2,1 %, což bylo nejnižší tempo od roku 2000. V samotném 4. čtvrtletí absolutní úroveň nominálního hrubého<br />
výdělku představovala 26 188 Kč s mezičtvrtletním přírůstkem 9,9 %. První komentáře na zpravodajských serverech<br />
a v novinách se pozastavily nad vysokou úrovní a tempem průměrného výdělku v minulém roce v podmínkách ekonomické<br />
krize a zejména nad jeho úrovní ve 4. čtvrtletí 2008. Důvody hledaly ve výplatě odstupného.<br />
Interpretace komentátorů vychází z mylného<br />
předpokladu, že odstupné je součástí<br />
mzdy nebo platu. Mzda nebo plat je podle<br />
pracovněprávní legislativy v ČR odměnou<br />
za práci a na rozdíl od ostatních zemí nezahrnuje<br />
sociální plnění. Finanční účetnictví<br />
vykazuje odstupné v ostatních osobních<br />
nákladech, které se pro účely výpočtu průměrného<br />
výdělku ze mzdových prostředků<br />
odečítají a výši průměrného výdělku tedy<br />
neovlivňují.<br />
Krizové ekonomické momenty pocítily<br />
firmy až ve 4. čtvrtletí 2008. Podniky řešily<br />
zaměstnanost v prvním nárazu výpovědí<br />
agenturním zaměstnancům. Propouštění<br />
vlastních zaměstnanců se řídí režimem<br />
zákoníku práce. Při dvouměsíční výpovědní<br />
lhůtě se odchod řádných zaměstnanců<br />
mohl, a také projevil, až v prvních měsících<br />
letošního roku. Zdůvodnění vysoké výdělkové<br />
úrovně a dynamiky ve 4. čtvrtletí 2008<br />
je z hlediska odstupného chybné.<br />
Graf č. 1: Čtvrtletní výdělky - přepočtený počet zaměstnanců<br />
Mzdový vývoj v podnikatelské sféře je<br />
určen výstupy kolektivního vyjednávání<br />
(v ČR zhruba 50 % mezd v podnicích s více<br />
než 10 zaměstnanci), které probíhalo v podmínkách<br />
konjunktury a současně zohlednilo<br />
vysoká inflační očekávání 3 z titulu<br />
realizovaných opatření daňové reformy<br />
2007–2010. Deceleračně působila platová politika<br />
vlády, která předpokládala pro rok 2008<br />
pouze 1,5% zvýšení prostředků na platy hrazené<br />
ze státního rozpočtu.<br />
Vývoj během roku 2008 ve srovnatelných<br />
podmínkách utváření výdělků kopíroval předešlá<br />
léta. Díky mzdové rigiditě se vývoj ve<br />
4. čtvrtletí 2008 přes změnu ekonomických<br />
podmínek v podnikatelské sféře neodlišoval<br />
od trendu minulých let, tj. výplaty vyšších<br />
objemů mezd se z titulu termínů hodnocení<br />
hospodářských výsledků kumulovaly v pololetí<br />
a ke konci roku. Dílčí anomálie se projevily<br />
v nepodnikatelské sféře. Výkyvy z trendu<br />
ve 4. čtvrtletí 2007 a během roku 2008<br />
jsou odrazem reakce organizací nepodnikatelské<br />
sféry odměňující své zaměstnance<br />
platem na restriktivní platovou politikou<br />
vlády v rámci reformy veřejných financí.<br />
Mzdová rigidita neumožňuje okamžitou<br />
reakci na vývoj ekonomického cyklu, v případě<br />
posledního čtvrtletí minulého roku<br />
pohyb průměrných mezd v podnikatelské<br />
sféře ještě nereagoval na začínající recesi.<br />
Teprve v roce <strong>2009</strong> ekonomická krize ovlivní<br />
kolektivní vyjednávání a následně mzdový<br />
vývoj. Nízké inflační očekávání výrazně<br />
sníží dynamiku nominálních mezd. Ani<br />
v těchto podmínkách však nelze očekávat<br />
pokles reálného výdělku. První vlna propouštění<br />
se týká zejména nízkokokvalifikovaných<br />
pracovníků s nízkými mzdami, což<br />
ve svých důsledcích bude průměrnou<br />
mzdu zvyšovat i při celkovém poklesu<br />
mzdových prostředků. Vějíř mzdových<br />
a platových plnění se v roce <strong>2009</strong> navíc rozšíří<br />
o náhrady z titulu pracovní neschopnosti<br />
vyplácené zaměstnavateli. Proti pomalejšímu<br />
vývoji mezd v podnikatelské<br />
sféře bude působit rychlejší růst platů<br />
v nepodnikatelské sféře (zhruba 1/5 zaměstnanců<br />
v ČR). Podle lednové prognózy MF<br />
předpokládá přírůstek průměrného nominálního<br />
hrubého výdělku ve výši 5,1 %,<br />
MPSV se v únoru ve svých odhadech pohybovalo<br />
v intervalu 3,9–4,9 %, ČNB předpokládá<br />
růst o 4 % a autor článku očekává<br />
5,2–5,7 %.<br />
1 Dostupné na http://www.czso.cz/csu/csu.nsf/informace/cpmz030909.doc.<br />
Nadpis zprávy ČSÚ reflektuje průměrný výdělek<br />
vypočítaný z počtu fyzických osob bez ohledu na<br />
délku pracovního úvazku, autor příspěvku se opírá<br />
o přepočtené osoby, tj. o zaměstnance redukované<br />
na srovnatelnou pracovní dobu. Po roce 2010 statistické<br />
výkaznictví Eurostatu a tím i ČSÚ přechází na<br />
sledování přes přepočtené stavy.<br />
2 Prognózy vývoje průměrného výdělku v roce 2008 se v<br />
1. pololetí minulého roku pohybovaly: MF 7,7 %, MPSV<br />
7,4–8,1 %, ČNB 9 %, VÚPSV 7,8 %, skutečnost 8,5 % .<br />
3 Např. prognózy inflace v roce 2008 se v I. pololetí minulého<br />
roku pohybovaly: MPSV 6,7–6,8 %, ČNB 6,9 %,<br />
MF 5,5–6 %, Evropská komise 6,2 %, VÚPSV 6,3 %, skutečnost<br />
6,3 %.<br />
Zdroj: Průměrná měsíční mzdy na přepočtené osoby. ČSÚ Praha 9. 3. <strong>2009</strong>,<br />
dostupné na http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/pmz_cr, , zpracování VÚPSV<br />
Autor je pracovníkem VÚPSV a problematikou<br />
mezd se zabývá dlouhodobě.<br />
30 FÓRUM sociální politiky 2/<strong>2009</strong>
Change language