Create successful ePaper yourself
Turn your PDF publications into a flip-book with our unique Google optimized e-Paper software.
začínáme s akvaristikou<br />
Zakládáme<br />
text Ivan Pojar<br />
akvárium<br />
„Šedá je teorie, zelený je strom života“ (Goethe)<br />
Bože, jak často upadáme<br />
do sebejistoty a jak rádi<br />
se pasujeme do role znalců<br />
– expertů, kterým rovno<br />
není. Proč však začít v množném<br />
čísle a ne rovnou od<br />
sebe Upřímně, přiznávám<br />
se k občasně vtíravé touze<br />
být nositelem jakéhosi akvarijního<br />
„know how“. Tedy ne,<br />
že bych na to neustále myslel,<br />
ale přece jen se mi občas<br />
rozbuší srdce, když si myslím,<br />
že jsem právě na něco<br />
přišel, co by mohlo pohnout<br />
s tou „károu vše akvarijního<br />
vědění“, abych vzápětí<br />
skromně a tak trochu nerad<br />
usoudil a přiznal, že – vím, že<br />
nic nevím (Platón, Sókratés).<br />
Nebo poněkud méně frázovitě,<br />
často si připadám jako<br />
člověk z hlubokého vnitrozemí,<br />
který poprvé přišel na<br />
okraj moře – nadchl se, že<br />
jej objevil a posléze si uvědomil,<br />
že vlastně vůbec neví, co<br />
v onom moři je…<br />
Proč se zdá, že pokrok<br />
lidského vědění je i v té naší<br />
milované akvaristice v pohybu<br />
tempem dva kroky dopředu<br />
a jeden dozadu Proč ve velmi<br />
krátké době opouštíme teprve<br />
nedávno „nalezenou“ cestu<br />
k řešení některé ze zapeklitých<br />
otázek našeho šílenství<br />
a nadšení zároveň, proč o ni<br />
pochybujeme Proč se přesto<br />
stále a neúnavně snažíme<br />
přijít na kloub našemu trápení<br />
i radostem, kterých je vždy<br />
v bezprostředním okolí akvária<br />
víc než dost.<br />
V evropském prostředí je<br />
akvaristika (se svojí nejrozšířenější<br />
podobou, tedy chovem<br />
a pěstováním exotických<br />
druhů, převážně z teplých<br />
oblastí naší planety) cizím<br />
prvkem. Je-li něco cizí, tedy<br />
neznámé a tím zajímavé, stává<br />
se to pro obyvatele uvedeného<br />
prostoru neběžné, vzácné<br />
a tajemné. A to samozřejmě<br />
láká k objevování podstaty<br />
této cizorodé záhadnosti. A to<br />
už je jen krůček k projevům<br />
nebo pouhému konstatování,<br />
že zájemce o něco takového<br />
má neustálou touhu něco<br />
zjišťovat, zkoušet, zobecňovat,<br />
oznamovat, přít se a ve<br />
většině konců dojít k tomu, že<br />
všechno je vlastně asi jinak,<br />
tedy, jak už jsem uvedl, že -<br />
ví, že nic neví.<br />
Přesto, anebo právě<br />
proto, je v pestré povahové<br />
akvarijní přehlídce i docela<br />
běžné setkání se „znalci na<br />
všechno“, čím se akvaristika<br />
zabývá. Ne vždy ovšem k naší<br />
libosti. Hodně akvaristů takové<br />
všeuměly a vševědoucí<br />
neumí unést, a tak když se<br />
později po střetu s takovým<br />
samozvaným „akvaristickým<br />
Einsteinem“ vzpamatujeme,<br />
začneme pochybovat. Při<br />
vědomí šíře akvaristických<br />
praktik a poznatků (co akvarista,<br />
to odlišný ale „zaručeně<br />
pravdivý“) si díky této různosti<br />
a z ní plynoucí naší pochybnosti<br />
začneme utvářet také<br />
zcela „jistě správný“ (spíše<br />
jen odlišný) obraz o zmíněném<br />
problému. Pak už je jen<br />
počet zúčastněných kritériem<br />
celkové názorové množiny<br />
– nastává myšlenkový<br />
chaos. Co je pravda, neví ani<br />
Bůh. Zde bych rád zdůraznil,<br />
že pokud právě teď někdo<br />
pochybuje o této mé úvaze,<br />
tak asi dělá dobře. Vždyť je<br />
to jen jedna subjektivní myšlenka<br />
nebo nápad a následné<br />
sdělení, každý druhý by mohl<br />
mít vlastně zcela jinou teorii<br />
o vzniku, tvorbě a šíření všech<br />
těch akvaristických bludů, se<br />
kterými se při realizaci své záliby<br />
setkáváme. Uvědomme si,<br />
co lidských myšlenek vzniklo,<br />
aby se jejich pravda rozpadla<br />
spolu se zaniklými dokumenty<br />
o nich. Akvaristé, vezměte<br />
starší publikace z vaší knihovny<br />
a podívejte se do nich. Stačí<br />
přečíst pár řádků, a opět,<br />
možná s pietou, možná jen<br />
s nostalgií nad vaším ztraceným<br />
akvaristickým mládím,<br />
vrátíte knihu do „akvarijního<br />
ČÁST 23<br />
smetiště“ – někteří pragmatici<br />
do antikvariátu a super otrlí<br />
jedinci do sběru či kamen. Je<br />
v ní prázdnota.<br />
Ano, není správné setrvávat<br />
na pravdách. Trvalé je jen<br />
svědomí, pravda nikoli. Tedy,<br />
proč vlastně se stále opakuje<br />
setkávání s „machry“, kteří ze<br />
sebe svůj kategorický „akva<br />
-intelekt“ přímo vyzařují<br />
Z hlediska chování se může<br />
jednat o pouhý exhibicionizmus<br />
motivovaný touhou se<br />
předvést. To bývá nejčastěji.<br />
Jindy je to snaha získat prestiž<br />
nebo kompenzace mindráku.<br />
Jak se takový člověk projevuje<br />
Přece jste se už někdy<br />
setkali s akvaristou, který<br />
aniž by byl vyhledáván nebo<br />
tázán, sám aktivně sleduje<br />
hloučky debatujících kolegů<br />
a jako Mesiáš k nim přistoupí<br />
v patřičné chvíli, aby vzápětí<br />
udílel „knížecí rady“ – tedy<br />
vlastně „plebejské“. Touha<br />
po zviditelnění je tak velká, že<br />
potlačí podvědomí, že se tím<br />
vlastně z jeho pohledu „hora<br />
pokořuje před Mohamedem“,<br />
kterému jde nelogicky vstříc,<br />
aniž by byla o to Mohamedem<br />
žádána. V té chvíli však nějaké<br />
takové pocity u něj snad ani<br />
nejsou. Prakticky to probíhá<br />
tak, že nositel této vlastnosti<br />
se pohybuje mezi akvaristy<br />
a jakmile zaslechne naříkání,<br />
např. na vodní poměry (což<br />
bývá velmi často), okamžitě<br />
se přidá a pronese překvapenému<br />
shromáždění, pro tento<br />
případ připravenou přednášku<br />
na zmíněné téma s následujícím,<br />
nadčasovým myšlenkovým<br />
scénářem:<br />
„Jó voda, to je věda. Akvaristům<br />
běda, kteří vody nedbají,<br />
rybám čerstvou nedají.<br />
Nelze chovat rybičky bez<br />
kvalitní vodičky.<br />
Čeřit, míchat, měřit.<br />
Nepřekrmit, hnojit.<br />
Čímpak Ptá se našinec.<br />
Používej kravinec!<br />
Voňavý, stačí malinký, prý<br />
ho jedí rostlinky…“<br />
Uznejte, že takováto<br />
aktuálnost obsahu sdělení<br />
je opravdu, ale opravdu „přínosná<br />
a že hodně pomůže“.<br />
O něco vyspělejší a otrlejší<br />
jedinci pak zkoprnělému<br />
okolí vysvětlí v obsáhlé přednášce,<br />
že problém je chemický,<br />
že kyslík a dusík ve<br />
vodě reagují dvojím způsobem<br />
– redukcí a oxidací, aby<br />
se tak nějak suverénně, aniž<br />
by k tomu byl důvod, přešlo<br />
k problému vápníku, Iontů<br />
volných a vázaných - a vůbec<br />
mu nevadí, že posluchačů<br />
ubývá…<br />
To je obraz současné<br />
úrovně. Prostě asi nejsou<br />
peníze na zaplacení odborníka,<br />
který by členstvu akvaristického<br />
„jam session“ jednoduše<br />
a srozumitelně vysvětlil<br />
„o co go“. Tohoto nedostatku<br />
pak konjukturálně využívají ti,<br />
kteří se chtějí zviditelnit, často<br />
bez zábran, že mohou být<br />
směšní – vědí totiž, že jsou<br />
v té chvílí „jednookými králi<br />
mezi slepými“.<br />
Něco ze života. Ještě<br />
dnes občas zazní myšlenka<br />
o vhodnosti nebo nevhodnosti<br />
tzv. staré vody pro chov<br />
některých akvarijních rybiček<br />
(př. Ambassidae) a to bez<br />
ohledu na velikost prostoru<br />
a bio-chemicko-fyzikální stabilitu<br />
či změny ve dvou zcela<br />
odlišných prostředí - přírodní<br />
lokality a akvária. On je v tom<br />
totiž velmi podstatný rozdíl.<br />
Například v přírodě,<br />
pokud neprobíhá eutrofizace<br />
zaviněná lidmi, nedochází ke<br />
dramatickému zvýšení obsahu<br />
dusíku ve vodě, na rozdíl<br />
od akvária, malého prostoru<br />
s velmi rychlým dusíkatým<br />
nárůstem (přítel Dočekal mu<br />
říká žumpa). To v přírodě<br />
není téměř vůbec limitující<br />
faktor a při úrovni obsahu<br />
huminových látek z okolního<br />
rostlinného krytu a spadu<br />
jsou takové přírodní odpady<br />
se svými značnými sorpčními<br />
vlastnostmi a vyšším<br />
podílem taninu (bakteriostatické<br />
až baktericidní schopnosti<br />
tlumící mikroorganizmy)<br />
zárukou, že tato „stará“<br />
voda zůstane „životodárná“<br />
až do nejbližšího dešťového<br />
34 AKVÁRIUM TERÁRIUM / ZÁŘÍ–ŘÍJEN / 2009