Neželezné slitiny - ATeam

Zinek a jeho slitiny
Krystaluje v hexagonálním těsném uspořádání. Za normální teploty je křehký,
v rozmezí teplot 100–150°C je tažný. Při této teplotě lze válcovat na plech
a vytahovat na dráty, nad 200 °C je opět křehký a dá se rozetřít na prach. Zinek
je velmi snadno tavitelný a patří k nejsnáze těkajícím kovům. Tepelná vodivost
zinku je 61–64 % a elektrická vodivost je 27 % vodivosti stříbra.
V silných minerálních kyselinách se zinek velmi ochotně rozpouští za vývoje
plynného vodíku. Na vzduchu je zinek stálý, protože se rychle pokryje tenkou
vrstvičkou oxidu, která jej účinně chrání proti korozi vzdušným kyslíkem i vlhkostí
(vodou) – tzv. pasivace. Zinek se ale také rozpouští v roztocích hydroxidů,
vodném amoniaku a za tepla také v chloridu amonném, což je projevem jeho
amfoterity (rozpouštění v kyselinách i hydroxidech). Pokud je zinek ve velmi
čistém stavu, tak rozpouštění v kyselinách ani hydroxidech neprobíhá nebo
probíhá velmi pomalu.
Zinek na vzduchu při zahřátí hoří jasně svítivým modrozeleným plamenem,
přičemž vzniká bílý oxid zinečnatý. Za červeného žáru se zinek oxiduje také
vodní párou a oxidem uhličitým, který se redukuje na oxid uhelnatý. Sirovodík
působí na zinek za normální teploty a vzniká tak sulfid zinečnatý.