Studijní text [pdf] - Personalizace výuky prostřednictvím e-learningu

Pokročilé postupy aplikace vybraných metod plánování jakosti
10. Dokončení stromu poruchových stavů
11. Analýza stromu poruchových stavů a případný návrh změn posuzovaného
systému.
Výchozím krokem analýzy stromu poruchových stavů je vymezení předmětu
analýzy. Je potřeba definovat analyzovaný systém, stanovit účel a rozsah analýzy a
shromáždit údaje o podmínkách jeho používání.
Dalším krokem je detailní seznámení se systémem a s faktory, které na něj
působí. Zpracování stromu poruchových stavů předpokládá dobrou znalost funkcí
normálně fungujícího systému. Měly by být určeny všechny požadované funkce
systému a identifikovány prvky systému, kterými jsou tyto funkce zajišťovány.
Současně by měly být analyzovány všechny faktory, které analyzovaný systém
ovlivňují (včetně působení lidského faktoru).
Na detailní seznámení se systémem navazuje identifikace důležitých
poruchových událostí systému. Z identifikovaných poruchových událostí se pak pro
vlastní analýzu vybírají ty nejzávažnější. V této fázi se využívají informace z analýzy
FMEA.
Dalším krokem je identifikace všech dílčích událostí (dílčích poruch), které se
přímo podílejí na vybrané poruchové události. Z těchto dílčích událostí se vytvářejí
skupiny událostí, které musí nastat současně, aby došlo ke vzniku poruchové
události. Získané informace se s využitím hradel „A“ a „NEBO“ a další grafické
symboliky zobrazují do stromu poruchových stavů. Pokud se některé dílčí události
dají dále větvit, pokračuje se ve tvorbě stromu poruchových stavů až do dosažení
základních (elementárních) událostí, které jsou již dále nedělitelné. Příklad tvorby
stromu poruchových stavů je prezentován v animaci 3 „Analýza stromu poruchových
stavů (FTA)“.
Zpracovaný strom poruchových stavů je pak podroben analýze, která může
být kvantitativní nebo kvalitativní. V případě, že se vyhodnocuje i pravděpodobnost
výskytu analyzované nebezpečné události, je prvním krokem odhad
pravděpodobnosti výskytu elementárních událostí. Zde se využívají zkušenosti s
výskytem těchto událostí v jiných systémech, případně údaje deklarované výrobcem
příslušných prvků systému. Na základě odhadu pravděpodobností výskytu
elementárních událostí se pak vypočte pravděpodobnost vzniku analyzované
65