Studijní text [pdf] - Personalizace výuky prostřednictvím e-learningu

Analýzy systémů měření
1. Výběr vzorku o známé přijaté referenční hodnotě
Údaje potřebné pro analýzu strannosti se získávají měřením etalonu nebo
vzorku vyrobeného dílu se známou referenční hodnotou. Měřený vzorek by měl
přibližně odpovídat středu výrobního rozpětí sledovaného znaku jakosti. Vhodnější
je provést obdobná měření ještě na vzorcích přibližně odpovídajících dolní a horní
mezi výrobního rozpětí. V tomto případě lze získat rovněž první informace o linearitě,
tedy o tom, zda strannost závisí na velikosti naměřené hodnoty.
2. Provedení opakovaných měření vzorku v podmínkách opakovatelnosti
Údaje potřebné pro vyhodnocení strannosti se získají opakovaným měřením
vybraného vzorku v podmínkách opakovatelnosti. Měření stejného vzorku tedy
provádí jeden operátor, jedním systémem měření, za stejných podmínek a v co
nejkratším čase. Mělo by být provedeno alespoň deset opakovaných měření.
3. Průzkumová analýza dat
Shromážděné údaje by měly být podrobeny průzkumové analýze dat s cílem
posoudit, zda výsledky měření nesignalizují hrubé chyby či zjevné působení
zvláštních příčin variability. Lze doporučit analýzu odlehlých hodnot pomocí
krabicového diagramu, analýzu naměřených hodnot pomocí časové řady a, v případě
dostatečného počtu měření, sestrojení histogramu.
4. Výpočet aritmetického průměru opakovaných měření
Z hodnot opakovaných měření daného vzorku se vypočte hodnota
aritmetického průměru:
x
n
i 1
n
x
i
kde:
x i - hodnoty jednotlivých opakovaných měření
n – počet opakovaných měření daného vzorku
5. Výpočet bodového odhadu strannosti
Hodnota bodového odhadu strannosti se pak vypočítá podle vztahu:
111