Studijní text [pdf] - Personalizace výuky prostřednictvím e-learningu

Analýzy systémů měření
Analýza stability systému měření
Vyhodnocení stability systému měření by mělo předcházet ostatním analýzám.
Stabilita systému měření je posuzována na základě vyhodnocení změny strannostii
v čase. Údaje potřebné pro analýzu stability systému měření se získávají
opakovaným měřením stejného vzorku ve vhodně zvolených časových intervalech.
Analýza stability systému měření by měla probíhat v těchto krocích:
1. Výběr vzorku
Pro vyhodnocení stability systému měření se
vybere vzorek výrobku,
případně etalon, jehož hodnota přibližně odpovídá středu výrobního rozpětí
sledovaného znaku jakosti. Vhodnější je provést obdobné vyhodnocení i pro vzorky
přibližně odpovídající dolní a horní mezi výrobního rozpětí.
2. Opakovaná měření vzorku ve zvolených časových intervalech
V pravidelných časových intervalech, jejichž volba závisí na typu systému
měření a míře jeho používání, se provádějí opakovaná měření daného vzorku. Počet
měření je volen v rozmezí 3 až 5.
3. Výpočet výběrových charakteristik opakovaných měření
Po shromáždění dostatečného počtu údajů (cca 25 podskupin opakovaných
měření) se vypočtou výběrové charakteristiky opakovaných měření v jednotlivých
časech (např. aritmetický průměru a variační rozpětí nebo směrodatná odchylka).
4. Výpočet regulačních mezí
Na základě
průměrných hodnot výběrových charakteristik opakovaných
měření se vypočtou regulační meze a centrální přímky pro příslušnou dvojicí
Shewhartových regulačních diagramů ( x,
R nebo x , s ).
Tak například pro případ volby dvojice regulačních diagramů
x , R se
centrální přímky a regulační meze počítají podle vztahů:
R-diagram:
k
j 1
CL R
k
LCL
D R
3
R
j
108